Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRealita Evy
Autor
Harumi Katada
opona stoupá. diváci vidí bílý nábytek - manželskou postel s jednou velkou složenou přikrývkou a dvěma polštářky. postel je rovnoběžná s okrajem jeviště. na zemi je kus bílé kožešiny nikoliv pravé nýbrž syntetické. naproti posteli je velká šatní skříň. je prázdná (což diváci nevidí protože je prozatím zavřená). do intimně osvětleného hotelového pokoje vchází Dívka s Nepohledným mužem. oba si nesou velké krabice s poutky (kufry). Nm vezme Dívčin kufr a oba je dá nahoru na skříň. oba vypadají nadšeně rozhlíží se po pokoji ale jeden na druhého se nepodívá. ani koutkem oka. oba se po chvíli posadí na postel. Dívka na stranu bližší divákům, je k nim otočena čelem a Nepohledný muž na druhou polovinu k divákům zády. nastane trapné ticho. Dívka se dívá na svoje boty a Nepohledný muž kouká tupě před sebe. Když už to začne být nesnesitelné objeví se v pokoji asi patnáctiletý hotelový poslíček s jídelním vozíkem.
Hotelový poslíček: (pouťovým hlasem vyvolávačů Kuuptesi) Květiny pro nevěstu.
Dívce to očividně zvedne mandle, květiny které jí poslíček podává mu vytrhne z ruky a začne mu je otloukat o hlavu až cucky lítají. Květiny jsou z krepu. Hotelový poslíček si jednou rukou přidržuje na hlavě čapku od hotelové uniformy a prchá ze scény.
Hotelový poslíček: (za běhu) Tak nic.
Jídelní vozík zůstává v pokoji. Nm se zvedne z postele dojde k vozíku a odklopí poklop. pod poklopem objeví cedulku s nápisem "smažené krevety". vezme si příbor a kovový podnos s cedulkou. posadí se zpátky píchne vidličkou do cedulky. udělá znechucený obličej. D zatím zahodila na zem zbytky krepu a posadila se na koberec tak aby si dobře viděla na špičky bot.
Nm: Nějak nemám hlad.
D: Ale prosímtě. Tolik lidí nemá co jíst a ty bys vyhodil jídlo za dvě stovky?
D očividně ví jak na Nm. Nm skloní hlavu a na cedulku nalepí kousky izolepy tak aby si cedulku pak přilepil na břicho na bílé tričko.
Nm vrátí prázdný podnos zpátky na vozík.
D si vezme z vozíku svoji večeři. odklopí poklop. na talíři je cedulka "zeleninový salát bez tuku bez soli a bez chuti". D se ušklíbne jako předtím Nm.
D: Nějak nemám chuť.
Nm: Ale prosímtě. Tolik lidí nemá co jíst a ty bys vyhodila čerstvou zeleninu do koše?
D už ani nehlesne. Nalepí si izolepou cedulku "zeleninovýsalát bez tuku bez soli a bez chuti" na bílé tričko.
Nm: Hodná.
Na scénu přichází muž v omšelém oblečení stejně nevýrazný jako to oblečení. je to neherec nebo někdo ze štábu nebo prostě kdokoliv protože to není důležité. stoupne si do popředí. nasadí kamenný výraz.
Muž v omšelém oblečení: Byli se vykoupat. Postupně. Aby ji náhodou nezahlédl poodhalenou. Vyčistili si zuby. To jen tak pro pořádek. Aby zase zas někdo z těch kritiků neremcal, že šli spát jak čuňata.
Muž v omšelém oblečení zasalutuje a odpochoduje jako voják zpátky odkud přišel. Dívka už stojí vedle postele v bílém tričku polepeném cedulkou na břiše. pod tričkem má dlouhou noční košili až ke kotníkům a na nohách má tlusté ponožky. Nm stojí naproti ní asi na délku natažené paže. Má na sobě tričko a dlouhé pruhované kalhoty od pyžama které by klidně mohlo patřit nějakému důchodci. Na nohách má také tlusté ponožky.
Nm: Řek sem si že tě budu ukládat každý večer do postele. Co myslíš?
D: Jo no můžem to zkusit.
Nm: Tak já ti teď sundám to tričko. Dobrý?
D: Jo.
Dívka je trochu v šoku že se Nm na takovou věc vůbec ptá, vždyť má pod tím tričkem ještě dlouhou košili! Nm natáhne obě ruce ani trochu se k Dívce nepřiblíží a pomalu jí sundá tričko které hned začne skládat a složené ho položí na koberec. D tam bezradně stojí a neví co si má myslet když vidí Nm skládat tričko otočí se k divákům a zaklepe si ukazováčkem na čelo. Pak se otočí zpátky. Nm si stoupne zpátky k ní ve vzdálenosti natažené paže a podá D ruku. D je vyvedená z míry ale za chvíli se vzpamatuje a také mu podá ruku. Nm si potřese s D rukou.
Nm: Dobrou noc. Ať se ti zdá něco hezkého.
D: Dobrou noc, Gabrieli.
Nm odhrne na Dívčině straně postele kus přikrývky.
Nm: Lehni si.
D si lehne. Gabriel si klekne u její postele sepne ruce a potichu se modlí. Není slyšet co říká. Modlitba končí hlasitým Ámen a pokřižováním se. D se jenom dívá nejspíš je ateistka. Gabriel se po modlení k D nakloní a políbí ji na čelo. Gabriel se na D usměje. Pak si lehne na svou polovinu postele. Oba zavřou oči.