Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kruh

19. 08. 2010
3
9
595

Když jsem se konečně vyhrabala z depky, ohlédla jsem se a psala...

Má oči a nevidí, vše se zdá být jednoduché a všední.

Chodí v kruhu a nečeká, že se zanedlouho rozední.

Cítí tíseň vězeňských zdí a zdá se jí to běžné.

Nenapadá ji, že potřebuje dotyky něžné.

Neptá se, zda lépe by být mohlo,

co by k lepší existenci napomohlo.

Připomeňte jí, že takto mrhá časem.

Snad nechá se oslovit tvým hlasem,

když srdce své už dávno neposlouchá.

Jeho hlas je jak když voda šplouchá.


9 názorů

BigBivoj
08. 10. 2011
Dát tip
neposlouchej nikoho! je to začarovanej kruh :)

S váma je tu sranda, chlapi :D Vidět vaši diskusi naživo...

Miroslawek
31. 08. 2010
Dát tip
Neposlouchej Makovese, ten ničemu nerozumí ;D

Makoves
27. 08. 2010
Dát tip
Neposlouchej Miroslawka, tomu se nelíbí nic. Já myslím, že báseň je dobrá, povedená.Je v ní kus lidské duše. (T)

To si nepřeju ;-) A nepřeju to nikomu... Už se snažím vidět dary a možnosti, co mám od života...

Miroslawek
20. 08. 2010
Dát tip
tak si nepřej poznat opravdovou depresi

Jo ;-) Právě jsem se pak divila, jak jsem mohla předtím tak existovat...

Miroslawek
20. 08. 2010
Dát tip
jako báseň je to docela beznadějné, naději proti depce jsi doufám nalezla

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru