Hádanka

V mechu je skřítků rej a víly tančí. Rytíře popravěj, hádanku neuhád. Čaroděj směje se, bál může začít. Jen dívka večera se začíná bát a svítí měsíc. Ticho a kroky a dech a pak blíží se, cíl má tak jistý, že nemusí vzpomínat. Hudba se z hradu rozlévá po lese, jen dívka s krví na rukou má strach a svítí měsíc. Na dveře zaklepat, nahoru za loutnou, lidé se otáčí, píšťala umlká. Dívka se schovává před sebou samotnou. Cizinec táže se, hádanku dostává. Jsem mrtvý měsíc, slunce mi utíká. Had zve mě do ráje, jen když jsme sami dva. Bojím se tmy, tak jsem její pán. S jazykem na ostří žiletky usínám.

---