Upíří příběhy 2

Po půl hodině bylo Lee jasné, že tenhle kluk se jí vážně líbí. Jenom líbí, nic víc. I když... Takhle na první pohled... Každopádně... Má krátké hnědé vlasy. Uhrančivé tmavě modré oči. Nezvykle bledou pleť a příjemně vypadající rysy. O jeho těle se nechtělo Lee přemýšlet, protože už to zavánělo erotikou. Protože by celé kázání myslela na to, že je zkrátka hezčí, než je zdrávo. Jo, možná, že se LeeAnn právě dnes zamilovala.

Lao byl sice znuděný, ale od té chvíle, co vedle něj seděla tahle éterická holčina, tak měl pocit, že to mělo cenu, sem dnes jít. Proud její řeči ho uklidňoval. Sakra! Ta holka má styl, napadlo ho. Občas se jí podíval do očí, občas sledoval její delší vlasy. Dostávalo ho, že se vůbec nestyděla dát najevo, že se jí líbí. Tyjo, kolika holkám v životě se on líbil? Bylo by to mizerně malé číslíčko... Ale tahle holka po něm jede jak po flusu. A jejda.

Lee se líbilo, jak se Lao směje a jak se na ni dívá. Se zájmem. No... Bude muset brzdit, protože obličeje mají tak blízko sebe až to evokuje polibek. Nene, takhle to nebude dlouho trvat a dopadne to, každý ví jak. Po shromáždění zašli oba ven, svítilo příjemně sluníčko. Stáli těsně u sebe, zírali na mraky a poodešli trochu dál, aby utekli shonu města. A pak cosi ucítila na krku.