Stereotyp

Každej den jsem sám a každej den to samý,
snažim se jít dál, ale nemůžu se hnout.
Nechci žít jen stereotyp, když jsem dostal život, abych žil,
potřebuju pryč!
Musim najít cestu jak odsud ven,
potřebuju začít znovu, ale nedokážu už myslet.
Chci začít znovu, ale nedokážu myslet,

Sám jenom s myšlenkou, jak odsud vypadnout,
Dál sedim ve tmě v blátě s hlavou svěšenou,
Ptám se, jestli si za to nemůžu sám, tak proč mám sobě lhát,
hlad vůní neuhasim, tak proč si něco nalhávat?!

Na sen co nebude.
Nemá cenu se na něj ptát.