Voděnce

Asi se večer nebudu mýt

nechci smýt tvou vůni na své tváři

Zapadli jsme do sebe

jako dvě kostky ze stavebnice

Tentokrát jsi to, Amore

trochu přehnal!!!

Ten šíp letěl příme do srdce

A NEJDE TO VEN

Dávám ti všechno

co mi patří

které jsem potkal po cestě

a jako jeden z nich

jako tvůj strom

tě zahalím do svých větví

Nám bláznům totiž patří

celý zbytek pozemského ráje

Jsi VODA

která mi protéká mezi prsty

Jsi VODA

když se dereš ze svých břehů

Jsi VODA

padající v bouři z nebe

chladící mé zmatené tělo

Cítím tady tvou vůni,

vonící lidi jsou svůdní.

Ty jsi taky svůdná,

jsi hluboká, jak studna.

Je to vůně tvého těla,

proč by ses víc vonět měla?

Je to vůně tvého těla,

je úžasná a skvělá.

a chci se ti i dát.

Jsem život

tlukoucí srdce

hladící dlaně

nejsem jen tvůj blázen

rádio pro pobavení

radši bych mlčel

nejsem jen náplast

na tvoje rány

kamarád, co tahá z depresí

Jsem chlap, co tě miluje

Dotkni se mě

obejmi mě

líbej mě

Je ve mně víc života

než ve Tvých uschlých růžích

Prosím

vyhoď ty staré uschlé růže

Teď jsem tu já živý

živý pro tebe

Řekla jsi mi: NE

Řekla jsi mi: Buďme přátelé

Proč tvé ne ve mně nic nezměnilo?

a beze slova odejít

z života dívky

která mě milovala

ale měla jiného

Teď s tebou to nedokážu

stejně budu zamilován

stejně tě budu milovat

když ne šťastně

tak nešťastně

Láska buď je anebo není

a teď je

Prosím

dej mi naději

že mě budeš milovat

třeba za padesát let

třeba za padesát dní

třeba za padesát polibků

Chceš život bez větší námahy?

Chceš milovat se s horou svalů?

Tak potom si odjeď do Prahy

v masce ukrytého žalu…

ale buď moje

S tebou šťastný

bez tebe ani náhodou

Nic mě nezajímá

ani ruch hospod velkoměst

ani samota klášterů

Pořád se ve mně ozývá

ty Ty TY

vidím Tvůj stín v palici

Možná zase odjedeš

Zase budeš marně rvát

kostičku do kruhového otvoru

Zapomeneš na planetu malého prince

Víckrát už mi neříkej

že jedeš za kostičkou

už nechci víc trpět

a tajemství jsou někdy milosrdná

Zažil jsem příliš mnoho příběhů

Ty nikdy nebudeš jen mým příběhem

Jsi dívka

která se mnou lezla na stromy

která se mnou tančila v dešti

která přitom zmokla na kůži

která se mnou sháněla hřebíky k ukřižování

která překročila své vlastní hranice

která vstoupila do mého vnitřního vesmíru

Jsi růže

z mé planety

Připlujte, mraky

a ukažte mi její tvář

Mluvte, bratříčci stromy,

ať slyším její hlas

ve vašem šumění

Větře

přivaň mi její vůni

A ty, vodo,

celého mě pohlť

Už nepomáhá buben

housle ani kytara

Jedinou náplastí

na díru po tobě

jsi TY

Stačilo pár dní…

… najednou mi chybíš ke štěstí

… najednou se zase rouhám bohu

vždyť mi vzal to nejcennější

… najednou mě nezajímají

kolemjdoucí krásné dívky

… najednou nás vidím v každých milencích

loučících se na perónech

… najednou je Olomouc plná červenočerných brouků

s indiánským ksichtíkem na krovkách

… najednou každý déšť svádí k tanci

… najednou každý kompot

chutná švestkovým polibkem

… najednou mě každý strom zve do svých větví

… najednou vím, jestli doleva či doprava,

ale nevím co z životem

Bylo toho moc najednou.

Možná zas někdy budu

bláznem rozdávajícím

fantazii

radost

a energii

Možná můj žas spláchne voda

brečící z nebe

Možná jej spálí oheň

na prach

Možná moje láska k tobě

utopí vodu

a spálí oheň

Potřebuji nabrat sílu

uteču do lesů

já tam zalesu

a už nevylesu”

Nikdy nezapomenu

jak ti to slušelo

v modrých šatečkách

na pozadí zlatohnědého obilí

na tvou záři

ladící s modrou oblohou

nezapomenu na něžnosti ve stanu

na tvou blízkost

v mrazu a v dešti

Šla jsi se projít

pak jsi zabalila spacák

stan

přehnaně hodná a odměřená

dalas mi vybrat ze tří lístků

a já si vybral dvojku

-zas ten druhý

A pak jsi mi vrátila svetr

A PAK JSI MI VRÁTILA SVETR

ještě voní tvou vůli

Jsou chvíle

kdy i muži tajně brečí

Budu čímkoliv chceš

jen abych ti byl nablízku

Budu tedy i tvým přítelem

když si to přeješ

Řeklas´ mi: Vem´ si dobrou náladu

Řeklas´ mi: Vem´ si dobrou náladu

jenže já mám zas ten blbej pocit

jako když´s odjela tenkrát v noci

zas nejsem tvůj první, ale jeden ze sta.

Já mám mít dobrou náladu…

… zepředu i zezadu

Já mám mít dobrou náladu…

… máš hlavu plnou nápadů

Já mám mít dobrou náladu…

… zepředu i zezadu

Já mám mít dobrou náladu …

… a pohodičku, pohodu

A pak se vše změnilo

Ty ses zbavila svého

chvílemi příjemného trnu

Zářilo z tebe štěstí

a naděje na něco nového

Byl jsem blízko

byl jsem velmi blízko

Jak krásné byly tvé

medovinové polibky

Jak krásná tvá

bezstarostná blízkost

Odháníš mě

odháníš mě

a pak mě chceš

odháníš mě

přijímáš

odháníš

chceš mě

oháníš

přijímáš na milost

TAK SE ROZHODNI

Rozloučení

rozchod

radost

štěstí

spánek

smutek

Začarovaný kruh

do kterého nahlížím

se kterým neumím

a nemám právo hnout

Jsi moje a nejsi

jsi moje

a nejsi

Přál bych ti samotu

volnost a svobodu

Znám ten úžasný pocit

Opět nedělám, co bych měl

Ale kdo ví, co je vlastně dobré?

Moc se se mnou nebavíš

Neřešííít

Klííídek

Boří se hráze

a voda se valí ven

jaký to krásný pocit

vznášet se nad tím

nechat se pohltit

jak je krásné

pocítit průnik

dvou živlů.

Každé ráno se probouzím

a čekám na pošťačku

Ta nemilosrdná soudkyně

mě usvědčuje

že jsem nejistý

že nechci

abys trpěla

kvůli naši zážitkům

že nechci

Čtu si básně Kryla

vzpomínám

doufám

trpím

Uprosil jsem telefon

a on mně vyslyšel

a přinesl mi tvůj hlas

Nevím, co se s tebou měsíc dělo

Jak blahodárné je však někdy

milosrdné mlčení.

A teď jsi tu znova

tady v mým uchu