Úvodník od autora Norsko 1

udělám si čárku, když to konina nebude, co říkáš

mluv normálně, ty neumíš ani kódovat

promiň, že jsem s tebou chtěl mluvit, když jsi tu byl dřív než já. už se to nebude opakovat

chtěl jsem vědět, co myslíš tím "ježíši". neodpověděl jsi. sračky, sračky, sračky kamaráde

kdybys pořád jenom neopakoval mé otázky, kdybys jakkoli přispěl tvořivým dílem do diskuse, nemusel bych si myslet, že jenom tyješ z mých rozumů tečka

Na co si hraješ?

že mi to formátově rozesrali, se dalo čekat

ignorante, na rozdíl od tebe se vyjadřuji. co tě znám, nic rozumného jsi neřekl, buď pindáš, nebo mlžíš

vyjadřuj se přesvědčivěji

copak, márve. třeba staněk mě potěšil, na ostatních je cosi vidět

Armin Tamzarrian – Příliš krátké, navíc nově příchozí nebude vědět, kdo je to guy, nakonec ani já si tím nejsem moc jistý… Z tohohle mám pocit, že autor vytahuje na světlo nějakou křivdu, která se mu stala, nebo jen útočí na kolegu guye. Chybí interpunkce, stran stylistiky výhrada nemám. Na hlavní stranu ne, není k tomu důvod. Vaud – kvuli osobnimu vypadu vuci guyovi (coz je trochu kontraproduktivni, protoze jinak je to prave o tom, jak se tu uzivatele Pismaku k sobe chovaji) Alimra - Špatný příbalový leták. Pišta_Hufnágl – Ono to zjevně chtělo být vtipné (a dost dobře i být mohlo), nicméně odfláknutá úprava, jakkoli mohla být myšlena jako parodie guyova stylu, katapultuje tenhle textík do podpalubí. Pomerančová – Příliš krátké, mizerná úprava, včetně použitého fontu. Obsah skoro žádný, zmínka o guyovi asi měla být vtipná, ale kolik čtenářů bude vědět, kdo je guy a proč přijde autorovi vtipné zrovna tohle? Jiří Staněk – Toto je dopis aneb invitation. "Chceš-li však jen kalit vodu a otravovat vzduch/ věř/ že s tebou zatočíme/ vítej" frázování graficky do řádků však posouvá dopis, oslovení a invitation až k básni v próze. Čiší z toho sebejistota a síla, skrytá někde "za" textem, je to až východně zenové, dvoudomé: pozvání/varování (nejenom před ostatními, ale také nabádavá výzva k sebepoznání a jisté sebeočistě návštěvníka před vstupem (na portál). Proč: východně zenové?! Může to být stejně tak occitánsky truvérské a truvér mohl být šlechtic nejen duchem, nýbrž i rodem, jen ho víc bavilo držet loutnu než dřevec, ale takto mohl oslovovat, vzletně, vznešeně, účastníky klání. Tento úvodník vykazuje suverénní znaky multižánru: ano, je to dopis. Ano, je to oslovení a pozvánka, varování/nabídka, magická rituální formulace a je to i báseň v próze. Chce se mi říci: je to rozlehlejší heslo (?!! omlouvám se, užiji-li nepřesné terminologie, prostě ten slovní doprovod (Popel jsem a popel budu... kupř.) erbovní.