Rozchod

Rozchod...

 Pamatuji si na chvíli kdy to bylo naposled. Naposledy co jsem tě držel za ruku, když jsem tě líbal.Vteřina zdála se nekonečnou a svět jako by se zastavil vše ztratilo smysl vnímal jsem jenom tebe jako by se naše duše spojily. V hlavě zastavil se mi tok myšlenek, přestal jsem myslet na to co bude. Žil jsem jedním okamžikem, okamžikem kdy jsme spolu. Potom přišel konec bylo to jako by mi někdo do srdce zarazil klín byla jsi to ty. Jediný člověk v mém životě od kterého bych nečekal zradu, bylo to jako dívat se na vlastní popravu i v ten okamžik jsem nebyl schopen přemýšlet v hlavě mi znělo pouze jediné slovo „konec“ již nic není a život ztratil smysl. Už nemá cenu zabývat se tím co bude byla jsi tady a teď nejsi. Nevím co mám  dělat, jsem sám. Ukradla jsi mi kus duše nedokážu si představit že bych ještě někdy byl schopen milovat někoho jiného.Miluji tě i nenávidím nechci tě znát a přitom být s tebou, já vlastně nevím co chci přinesla jsi do mého světa zmatek vzala jsi mi jistotu tak mi teď poraď co mám dělat?Kdybych věděl že je to naposledy, nikdy bych nedopustil aby to skončilo a ty to víš. Musím na tebe myslet každý den, začínám se učit zase věřit lidem ale pořád si život bez tebe představit nedovedu kdybych věděl že jsem tě tenkrát viděl naposled…