Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePerníková chaloupka
Autor
Indiana037
Byl večer a bylo jitro, den první.
V hlubokém lese se rozléhají rány,
tak jako blízkost z telegrafů,
tak jako pulsující srdce.
tak tak – tak tak – tak tak
Jahody chutnají sladce,
tak jako otcovská láska,
tak jako pohádky před spaním.
tak tak – tak tak – tak tak
Z dáli znějí nápěvy žalmů,
jeden jako druhý,
druhý jako dvacátý druhý.
tak tak – tak tak – tak tak
„Rozbil se mi džbánek!“ volá Jeníček.
„Maminko, Mařenko, kdepak jste?“
- Nedovolá se jich.
Manželka tesaře i jeho dcera
zemřely při morové ráně, už před lety.
Připomíná je jen kříž u cesty.
tak tak – tak tak
Jsou teprve tři hodiny odpoledne,
a přece je v lese tma,
střepy džbánku hlodají v mysli
malého synka.
Už má jen tebe, Tatínku.
Daleko je jeho spása, ač volá o pomoc.
tak…
Jeníček volá pod stromem
se sekerou: „Táto, taťko, tatínku!“,
hořce pláče…
Trpké má rty od sladkosti jahod.
„Otče!“ zní vyčítavě výkřik ke korunám stromů.
Prastarou řečí se obrací k dravcům kroužícím nad nimi:
„Eloi, Eloi, lema sabachtani?“