Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRosa
18. 11. 2001
2
0
1008
Autor
Neither
Tak si s ním povídala
a bála se odejít
a do vlasů mu vyprávěla,
že ve svém srdci nemá klid.
Tančili si v trávě,
rosu měli na nohou.
Tak ve spojení se zemí,
tak lehce spjati s oblohou.
Možná to byla láska
a nebo to byl zvláštní sen.
Možná to byl jen vítr,
co zažehl v nich ten plamen.
A jenom tak seděli
a dívali se na sebe.
A zapomněli na zemi
a zapomněli na nebe.
A jenom tak seděli
a dívali se na sebe.
A zapomněli na zemi
a zapomněli na nebe.
*
Hezký by to bylo jako text písně, má to skoto říkankoidní rytmus, někde malé chybky v rýmech, ale dá se to překousnout. 3x Tak by se dalo omezit, plosím plosím ;o) Nebo je úmyslné?
Ten konec je tolik jasný, až se mi líbí ;o)
Zajímavé, zkus dovnitř ještě šáhnout, prosím ;o)
m.