Anna

Už popíjel druhé pivo, když si k němu přisedla mladá, pohledná slečna.
"Ahoj," špitla dost nesměle na to, že to byla ona kdo si přisedl.
Nechápavě si jí prohlídl, ale zdřejmě se mu líbila, neboť se usmál. "Ahoj."
"Já, já jmenuji se Anna," pípla a skopila oči.
Měl co dělat, aby se nezačal té nesmělosti smát. "Mé jméno je Dan." Podal jí ruku a tipoval kolik jí tak může být. Objednal jí pití a vypadalo to, že ač stále nervozní Anna se začíná otrkávat.
"Vy jste odsud?" Zeptala se s úsměvem a pohodila vlasy. On ale zavrtěl hlavou, "jsem u přítele," pokrčil rameny.
Povzdychla si, ale on ji chytil za ruku., "je na služební cestě vrací se zítra."
Jeho hluboký hlas, teplá dlaň, příjemný vzhled a její nezvyklost pít zapůsobyly a ona se na něj zářivě usmála.
To, že se červenala, mu připadalo opravdu roztomilé. Říkal si, že nikdy neměl tak okouzlující a milou slečnu, že to bude příjemná změna, po těch letech se svou ženou, která mu navíc nedávno dala košem, a tak se dál pokoušel flirtovat.
"Máte tak krásné oči," zašeptal a pohladil jí po tváři.
Nepatrně sebou cukla, ale pak se usmála a poděkovala.
Takhle to šlo většinu věčera, než jí konečně opil a odvedl si jí do volného bytu svého kamaráda. Oba dva si užili krásnou noc, plné vášně a něžností.

Daniel se ráno probral, překvapeně se rozhlédl po ložnici, když zjistil, že Anna neleží vedle něj. Vstal a prošel celý byt, měl jistý dojem, že šla třeba pro snídani, nebo musela domů a nechala mu vzkaz nebo tak.
A opravdu, našel vzkaz, ale stálo na něm: "Bylo to vážně moc fajn, díky za tvůj čas a trpělivost, tohle jsem dělala naprosto poprvé, až budeš zase ve městě, ráda tě zase uvidím. Anna"

Dlouhou dobu na cár papíru civěl a nevěděl, co tím myslela. Nezdálo se, že to co spolu večer dělali ještě nikdy nedělala, ale pak si řekl, že mu stejně nezbyde nic jiného, než to nechat být. Udělal si kafe, které následně vypil, upravil se a šel si koupit cigarety, jež mu vždy pomáhaly v těžkých časech.

"Jedny těžké startky." Poprosil prodavačku o svou oblíbenou začku a ta mu je s radostí podala, "Bude to vše mladý pane?" Přikývl. "Takže to bude 63 korun."
Sáhl do kapsy pro svou peněženku, kterou následně otevřel, ale nevydoloval z ní jediný halíř natož pak korunu.
V tu chvíli mu to došlo, došlo mu co Anna tím vším myslela. Nechal tam prodavačku i cigarety a potupěle se vrátil do bytu, kde zůstal stát s výčitkami u postele.