Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svědomí

30. 10. 2010
1
2
1217
Autor
Elemmire

Když dobytý byl Děvín a zbyl čas konečně se rozhlédnout, ve zbytcích domů Přemysl přemítá nad vším, co přinesl poslední rok. Byla tahle válka dívek něčím víc, než-li jen mstou na mužích za jejich neochotu naslouchat? Mstou, kterou byl sám Přemysl hnán, když vracel Děvínu svůj vztek za Ctiradovu smrt? Kdo byl vlastně v právu, Prove*? ---- Prove ... starý slovanský název pro právo, které velmi často zastupoval hlavní bůh Perun.

Kdyby srdce stálo na nejhlubším místě
člověčího poznání
Nenalezne tam málo - v mlze skryté stíny
vlastního konání

A uprostřed té zimy jen obláček své duše
svědomí rozhání
Klubko zpřetrhaných nití každá slepá chvíle
přivádí k pokání

Končí to jak vzdech zloba v černých zdech
kterou navždy vyhání
Kančí krev lepí na tvých rtech
Děvín už je jen sbírkou kamení

Proč pozvedl jsi meč jeho jazykem je rudá řeč
prý pomsta uleví
V čem jsi lepší než tvůj sok ji zmámil skok
čekáš než řeka tělo vyplaví


2 názory

Elemmire
31. 10. 2010
Dát tip
První dvě sloky ten záměr měly v sobě - říct cosi hlubokého. Druhé jsou dějotvorné v kontextu celého pásma. :D Jak krásné, když někdo rozumí. Nebo mám alespoň ten dojem.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru