Podzim

Básníci a umělci vůbec prý mají podzim rádi. Asi nejsem umělec. Podzim je smutný. Ne tragicky smutný, jako když vám policie přijde říct, že vám na přejezdu vlak zabil otce. Spíš jako když si za tři měsíce po jeho pohřbu vzpomenete, jak vás jen několik dnů před svou smrtí požádal, jestli byste nemohl klepnout ty dva vypasené králičí samce v kotcích úplně dole, protože on už to dělat nemůže. Pohled na smrt ho prý děsí.
Podzim je předzvěstí zmaru. Je sestrou bolestné vzpomínky, opakovaným důkazem nevyhnutelnosti zániku a naivity veškerých snah. Není na něm vůbec nic poetického. Je hnusnej jako paviání prdel.