Tatínkové,nepouštějte své dospělé dcery samotné na dovolenou...

Deníček Simony Radové,

Tak  píšu svůj první zápisek,kdy jsem opět zpátky v Čechách.Abych  pravdu řekla,tak se mi vůbec nechtělo vracet se zpátky.Bylo super.Má cesta do Anglie začala v Plzni.Na autobus mě odvezla má kamarádka Zdenka se svým přítelem Pavlem.
Měli ze mě srandu,protože jsem byla nervní a nedočkavá jako sáňky v létě.Konečně autobus přijel!Když jsem do něj nastoupila,byl už téměř plný.

Z převážné většiny samí důchodci,sem tam někdo mladší nebo ve stejném věku jako já.Seděla jsem na sedačce sama,jedla,četla si a bylo to fajn.Čím víc jsem se vzdalovala od domova tím mi bylo líp a líp a zatímco moji spolucestující postupem času uvadali,já naopak ožívala.
   V noci nám řidiči rozestlali postele a my měli zalehnout,ale ouha.Na moje místo si lehnul asi dvoumetrákový pořízek a neměl se k odchodu.Vedle na lůžku ležel starý asi šedesátiletý děda,měl vedle sebe volné místo.Z legrace jsem prohodila něco jako že si asi budu muset lehnou k němu a on se toho hned nadšeně chytil,udělal mi vedl sebe místo.
  Přenechal mi svůj polštář a přikryl mi ještě záda svým spacákem,ačkoli já měla svoji deku.Za chvíli jsem usnula.No opravdu nezapomenutelný zážitek,trávit noc se šedesátiletým dědou.
Kolem druhé ráno nás probudili a museli jsme projít celnicí.Pak jsme přijeli do přístavu Calais,kde jsme se nalodili na trajekt.Na trajektu jsem se seznámila s manželským párem.Byli ve věku mojí babičky a dědečka.Nakonec jsem s nimi strávila celou dovolenou.
Jízda trajektem byl zážitek.Stála jsem se svými novými známími Láďou a Miluškou na palubě,kouřila cigaretu a sledovala jak v dálce mizí přístav Calais.Asi v polovině cesty se loď začala děsně houpat.Málem jsem se pobl...
Byla jsem ráda,když jsme o dvě hodiny později vystoupili už v anglickém Doveru.Kolem sedmé ráno jsme byli v Greenwichy,šli se podívat na královskou observatoř a na nultý poledník.Posnídali jsem v parku.To už jsem si s těma dvěma tykala a ostatní v autobuse,kteří si nevšimli kdy kdo a s kým nastupoval si mysleli,že jsme rodina:-)
Po Greenwichy jsme jeli do Londýna na prohlídku Toweru a Tower Bridge.Podařilo se mi zachytit,jak je most zvednutý a proplouvá pod ním loď.No nádhera.Potom jsme měli volno,šli jsme na oběd a poslední toho dne byla prohlídka katedráli svatého Pavla.Tam jsem se děsně rozčílila.
Do katedráli jsme šli všichni společně,ale jak to tak bývá ten chce vidět to a ten zas tohle,výprava se rozprchla po celé katedrále.Já vyrazila na záchod,protože jsem to už nemohla vydržet.Ovšem před záchodem mě zastavila dost nepříjemná ženština a chtěla vidět můj lístek.Vysvětlovala jsem jí,že ho nemám u sebe já,ale naše průvodkyně,která kupovala nějaký hromadný lístek.Na to mi ta nepříjemná ženština ironicky odsekla,že když jsme teda ve skupině,proč jdu na ty toalety sama!No asi protože tam potřebuju!Začínala jsem být nepříčetná,protože hrozilo,že po mně zbyde na zemi loužička.Vztekle jsem se kolem ženské protáhla a zapadla na wc.Když jsem vyšla ven,opět tam stála a mlela si to samé.Naštěstí šla kolem nás naše průvodkyně a spor urovnala,ale já jsem viděla v tu chvíli rudě.
Po té prohlídce jsme jeli do hotelu,kde jsme bydleli.Přijeli jsme tam kolem šesté večer,ubytovali se a měli volno.

Já jsme zamířila do nedalekého obchodu,protože veškeré zásoby z domova už jsme snědla a měla hlad.Vyšla jsem před hotel a mířila si to do obchodu,ale na parkovišti před hotelem jsem potkala naše dva řidiče.Dali jsme se do řeči.Starší z nich byl starý jako můj děda,ten mladší mi připomínal jednu mou dávnou lásku.Asi proto se mi líbil.
Do jsem  obchodu vůbec nedošla,navečeřela jsem se s těma dvěma v jejich autobusu z jejich zásob,vydatně to zapila pivem a nakonec s tím mladším strávila část noci.Musel někdy v noci odejít,protože když jsem se k ránu probudila už tam nebyl.
Tak jsem se v polospánku zaculila nad myšlenkou která mě v tu chvíli napadla a to,že to teda vedu,když jednu noc ležím vedle šedesátiletého dědy a druhou s řidičem Petrem,který  vypadá jako můj dávný idol.
 Ráno jsem se načechrala,šla na snídani a málem se utopila v hrnečku s kávou,protože se po mě řidič zrovna podíval.Miluška se mě hned ptala co mi je,že jsem se tak zakuckala a Láďa mi chtěl dávat první pomoc:-))
 Po snídani jsme vyrazili do Winsoru a do Oxfordu,kde jsme udělala bezva nákupy.Koupila jsem si tam rozkošný svetřík,naušnice,sobě a mamce peněženku,šátek atd....Večer jsme přijeli do hotelu a já opět vyrazila na nákup do potravin.Tentokrát všechny zklamu-došla jsem tam!!!!!:-)
Ale noc opět strávila s autobusákem.Ráno jsme se probudila s lehčí kocovinou (pili jsme lambrusco)
Na snídani jsem přicupitala pozdě mírně vratkým krokem,s nateklými víčky a s přiblblým úsměvem na tváři:-) Po snídani jsme si dali zavazadla do autobusu a vyrazili do Londýna.
Tam jsme měli celý den sami pro sebe,takže jsme ho s Miluškou a Láďou náležitě využili.Tak v první řadě jsme šli do Harrods! To je nejznámější obchodní dům v Londýně.

Pak jsme šli do jedné malé londýnské hospůdky na opěd.Objednala jsem nám všem tradiční anglické jídlo - fish and chips..
Byla jsem s nimi v čínské čtvrti Soho,na londýnském oku,na Laster Square.....Prostě všude možně.

K večeru,když se blížil čas našeho odjezdu,narazili jsme na takovou zahradní restauraci,kde se tančilo tango.Okolo stáli lidi a dívali se na tančící páry.Mezi těmi čumili jsme potkali i pár lidí z naší výpravy.Neustále hrála ta hudba.Pěkná.Připomínalo mi to krok nějakého leoparda.Bylo to děsně sexy.
Rozhlídla jsem se kolem sebe abych se trochu vzpamatovala a uvědomila si,že mě někdo upřeně pozoruje.Byl to nějaký angličan,teda alespoň myslím.Odlepil se od zdi o kterou se opíral a šel ke mě.Voněl příjemným parfémem.Nenásilně mě zatáhl mezi tančící páry.Moji lidi na mě cosi pokřikovali,ale já je nevnímala.Připadala jsem si jako v tranzu,jako kdyby mě ovládal někdo jiný a já to jen ze své hlavy pozorovala.Normálně tango moc neumím,ale teď jsem se táhla pomalu jako med,přesně podle hudby,přesně podle něj....Nemluvili jsme spolu,jenom se na sebe dívali.Nevím,jak dlouho jsme tančili,ale z náručí angličana mě vytrhla až naše průvodkyně s tím,že už se opravdu nesmíme déle zdržovat nebo nestihneme dojet včas do Doveru na trajekt.Kouzlo ze mě rázem opadlo.Angličan se ztratil v davu a my se vypravili k autobusu.

 Potom už se nic moc zajímavého nedělo,jenom to,že mi bylo na trajektu opět špatně,protože se to houpalo víc než před tím,no a pak nám rozestlali lůžka,já si dala dva prášky na spaní a usnula jako špalek a spala od půlnoci až do osmi do rána.Sama.Bez řidiče a bez dědy:-)Řidič jel celou noc a děda spal s manželkou.No co alespoň jsem měla všechno pro sebe.
Do Plzně jsme přijeli ve dvanáct dopoledne.Rozloučila jsem se s Láďou i Miluškou.Děda co se mnou trávil první noc mi podal ruku a popřál mi hodně štěstí,s Petrem-tím řidičem jsme se rozloučit nemohli,protože by lidi zírali,takže jsme na sebe podívali takovým tím pohled,který ti jasně řekne "tak se měj,už se nikdy neuvidíme" a já zůstala na nástupišti v Plzni docela sama,protože otec,který mě měl vyzvednou se nejspíš někde zdržel.Sedla jsem si na svůj velký růžový kufr a přemýšlela o své dovolené.S úsměvem na tváři jsem se rozhodla,že příští rok,musím vyrazit znovu.

Když tatínek přijel,udivila ho má velmi dobrá nálada a slyšela jsem,jak si pod fousy bručí něco v tom smyslu,jestli je vůbec rozumné pouštět své dospělé dcedry samotné na poznávací zájezd,když se potom vrátí jako stvoření z jiného světa…………..J