Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA začalo pršet a já uniknul do deště...
03. 02. 2002
3
0
1277
Autor
cvrček
A začalo pršet a já uniknul do deště, aby nebylo poznat, že pláču. Opustil jsem město a sešel ze všech lidmi vytvořených cest. Byl jsem na kůži promočený deštěm a jak jsem polykal jeho kapky, voda mě celého pohltila. Viděl jsem se jak čekám s nataženou dlaní na kapku, která se užuž chystala spadnout z konečku větve. A než se tak stalo, stal jsem se někým
jiným v jiném světě. Stal jsem se větrem, který tančí a zpívá mezi stromy. Zpíval jsem vodě a ona mi odpovídala podivnou písní dešťovou řečí: Me važiva te, te važiva me. (to znamená - ty sladce pronikáš mne a já sladce pronikám tebe) …Ó jaké to bylo krásné být pojednou bláznem. A neptal jsem se, co se to se mnou stalo, ani proč se to stalo mně. Ale ptal jsem se, proč to přišlo až teď, proč jsem již dříve nezažil to krásné poznání.
To jsem zase moc rád, že se líbí právě toto.... já to skutečně zažil :-)
Nádherná čarovná brána. Pripomenula mi Ursinyho:
"Na kopci vo vetre,
stojím ako vo vo dverách,
nestaviam si dom,
len prekračujem prah."