Sníh

Město dávno těšilo se
na tu vzácnou chvíli,
pečlivě připravilo se,
až bude chodník bílý.

Večer před tím, než to přišlo
zvláštní atmosféra,
už bylo jasné, že to vyšlo,
že nastane zimní éra.

Pak noc překlidná rozlehla se
všude vůkol ticho jest,
jen noční cestou proběhla se
tiše o té věci zvěst.

Nad ránem po celé zemi
chladný vítr prohnal se,
brzy ještě do rozednění
pod bílou země schová se.

Pak ráno slunce rozzáří
pole, louky, zrcadlení,
na to těšil jsem se od září,
teď již smutku ve mně není.

Město stejně veselé je,
chodník má krásně bílý,
sníh je záhy celé skryje
pod závoj krásně milý.