Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStručná historie časů - kapitola 1.
Autor
Lukaaash
Kapitola 1
Když jsem přišel domů, ani v nejmenším mě nepřekvapilo, že mi v obývacím pokoji stojí Ďábel a prohlíží si fotky z mé poslední dovolené.
Tušil jsem, že asi půjde o něco důležitějšího, jinak by to počkalo až na firemní schůzi, která se měla konat příští týden. Nechtěl jsem na něj ale tlačit a zeptat se na to přímo, na Ďábla se nevyplácí tlačit, ani když jste jeho nejlepší přítel.
Nabídnul jsem mu pivko a navrhnul, že se mrkneme na nový díl naší oblíbené telenovely. Souhlasil. Fotky si ale prohlížet nepřestal, zvládal se sledovat televizi i fotky. Já jsem zase zvládal dívat se na televizi a polohlasně mu popisovat, co je na fotkách. Při sledování telenovely to zvládne, kromě úplných idiotů, každý.
O reklamách jsem došel pro druhé lahváče. Když jsem se vrátil do pokoje, fotky ležely na stole, Ďábel stál u balkónových dveří a pozoroval západ slunce nad městem. Věděl jsem, že se rozmýšlí, jak a co mi říct.
Sedl jsem si do křesla a se vzdechnutím jsem řekl:
„Tak to vysyp. O co jde?“
Rychlým, úsečným pohybem zamával křídly. Div, že mi neshodil vázu, kde vegetovala moje narozeninová kytička.
„Víš,“ pronesl chraptivým, hlubokým hlasem. „Mám problém.“
Odmlčel se. Čekal jsem, co z něj vypadne dál. Napil se Plzeňského Prazdroje, tohle pivo bylo totiž po čertech dobré, proto ho s oblibou pili i čerti, a pomalu, rozvážně vydechl jednu jedinou prostou větu. Tak, jak to měl ve zvyku.
„Jeden utekl.“
Rozuměl jsem, co tím chce říci.
Ďábel byl majitelem a ředitelem firmy nazývající se Ďábel a spol. S Převratem vzniklý podnik se soustředil především na poskytování vězeňských služeb. Vlastnil věznice a kartouzy po celém známém vesmíru a nutno říci, že patřil ke špičce takto zaměřených podniků. Zákazníci si ho vybírali hlavně z toho důvodu, že měl nejpropracovanější systém zacházení s vězni. V tomto směru se projevovaly dlouholeté Ďáblovi zkušenosti, získané ještě před Převratem.
Klasický vězeňský systém, používaný ostatními podniky, si kladl za cíl jen vězně uvěznit. Systém firmy Ďábel a spol. navíc i na takzvaný psychický „komfort“ vězňů a věznitelů. Systém Psychického Komfortu se zakládal na tezi: „Lepší vládnout v pekle, než sloužit v nebi.“. Praxe pak byla úžasně jednoduchá: Vězeň byl natolik psychicky zmučen, že zabil svého dozorce a nastoupil na jeho místo. Psychicky zmučený dozorce pak psychicky mučil dalšího vězně. Ten vězeň ho poté zabil a nastoupil na jeho místo.
Tento systém měl dvě výhody. Vězni hlídali sami sebe, takže se šetřilo na opravdových vyštudovaných dozorcích. Zároveň se s každou generací dozorců zlepšovaly dozorčí schopnosti. Zároveň, pokud chtěl vězeň svrhnout dozorce, musel být lepší než dozorce, takže se s každou generací stávali dozorci schopnějšími a schopnějšími.
Za ten čas, co Ďábel tento systém vymyslel, se stala bezpečnost v jeho věznicích téměř dokonalou.
Jedinou nevýhodou bylo, že vězeň-dozorce byl téměř dokonalý, geniální, psychopatický, sadistický masový vrah s nadlidskou silou a postrádající svědomí. Což se mohlo stát problémem, když se mu podařilo utéct.
„Hm. Zajímavé,“ odvětil jsem klidně. „A co? Projde pár planet, povraždí pár milionů jejich obyvatel a spáchá sebevraždu. To už se stalo tolikrát.“
Nemohl jsem pochopit, proč je kvůli takové prkotině tak nervózní.
„Ne tentokrát,“ pronesl s dalším zašviháním křídel Ďábel. Tentokrát vázu neminul. „Promiň,“ řekl, když se střepy rozlétly po podlaze, „tentokrát to je kapku horší.“
„Hm?“
„Tenhle se jmenuje Trevor Grong a chce se nám pomstít.“ Pocítil jsem něco jako bodnutí nejistoty. To tu je poprvé.
„Aha,“ řekl jsem nahlas, protože mi došlo, proč za mnou přišel, „ a tiskový mluvčí firmy Ďábel a spol. má jít do světa a zachránit firmě prdel, hm?“
„Přesně. Jsi ten nejlepší, kterého máme.“
A tohle si říká váš nejlepší přítel…
„Počítej ale s tím, že za tuhle práci budu chtít bonus. A pořádnej.“
„S tím počítám. Už jsem ti peníze převedl na účet.“ Aspoň něco. Konec konců je to furt lepší než pracovat pro Boha. Ten by to vykázal jako zkoušku víry a zaplatil by mi jen cesťák a jídlo. „Dokonce jsem dal dohromady tým čertic, které ti pomůžou,“ dodal ještě Ďábel s úsměvem.
Tým čertic… usmál jsem se v duchu, tak to mu se říká nejlepší kamarád.