Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHádka
30. 11. 2010
0
3
838
Autor
Zelená okurka
Nehádejme se, prosím.
Hledíme na sebe skrz hrnek od čaje,
z kterého do ticha teplo sálá.
Jeden z nás zvítězí, ten druhý prohraje.
Já ještě nikdy jsem neprohrála.
Hledíme na sebe skrz hradbu kyslíku,
v dotyku brání nám jen kousek stolu.
Hledíme na sebe, mlčíme ze zvyku,
na míle vzdáleni, ač skoro spolu.
Hledíme na sebe skrz horu výčitek,
jen tikot hodin nás ze smutku ruší.
Říkáš mi beze slov, jaký máš na mne vztek,
a já tě poslouchám bez sluchu, uší.
Hledíme na sebe, či radši do stěny?
Ač láska bývala dokonalá,
přece se dočkalanepěkné proměny.
Já s tebou nikdy bych neprohrála.
Hledíme na sebe jako dva vrahové,
jako dva berani, jako dvě saně.
Mě ale nebaví jednání takové,
nechceš se usmířit? Složme už zbraně!
z kterého do ticha teplo sálá.
Jeden z nás zvítězí, ten druhý prohraje.
Já ještě nikdy jsem neprohrála.
Hledíme na sebe skrz hradbu kyslíku,
v dotyku brání nám jen kousek stolu.
Hledíme na sebe, mlčíme ze zvyku,
na míle vzdáleni, ač skoro spolu.
Hledíme na sebe skrz horu výčitek,
jen tikot hodin nás ze smutku ruší.
Říkáš mi beze slov, jaký máš na mne vztek,
a já tě poslouchám bez sluchu, uší.
Hledíme na sebe, či radši do stěny?
Ač láska bývala dokonalá,
přece se dočkalanepěkné proměny.
Já s tebou nikdy bych neprohrála.
Hledíme na sebe jako dva vrahové,
jako dva berani, jako dvě saně.
Mě ale nebaví jednání takové,
nechceš se usmířit? Složme už zbraně!