lovčí

Lovecké téma v klasice. Prdící zvuk lesních rohů, kachličky v loveckých salóncích rozličných zámků.

Jakási bříchatá, aristokratická, měšťácká uměřenost. Ano jsou tam cítít lesy, modravá zeleň jehličí, a všechen ten klid kratochvílného vraždění v dostatku a zábavě.

Na stěnách intarzované, inkrustované zbraně, mazlíčci pánů, smrtobijové zvěře. Růžky a parohy s cedulkami obsahujícími jméno lovce a datum.

Infakrt, syfl, rak... už dávno ty hajzly skolil. Ale do dnešních dnů nám ukazují brutalitu a nudu, jejich kdysi živých prstů na spouštích.

Pankáče do lesa pánů nepustěj´ mohl by tam nechat pivní láhve. Cesta do hvozdu je otevřená malejm dickům, co se hádaj jestli je .406 rigby lepší než .308 winchester. A dělaj ramena protože si vystřelili tropickou ráží plněnou NITROEXPRESS.

Kňour je pěkně hnusný zvíře ale radši budu obcovat s ním, než s těma ubožákama.

Bohužel je karma nefyzického charakteru, tak jako její důsledky. Chtěl bych vidět každého z nich, jak ve chvíli kdy vystoupí z auta dostane pořádnou kuli na komoru.

Zajíc se netrefí, medvěd ohne lauf, liška střelí radši do slabin.

Lovec by musel být sám Krennun.