Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDosud nezpracované zápisky z itineráře mírového atašé Diplomatické mise do nebe z pověření Satanova vrchního tajemníka
Autor
manželka
Kamennou šachtou stěny bez podpěry
zdvihadlem z tíže zbičovaných zad
slinami potem vybělené póry
zadostiučiněným gestem bezevnad
soukolím skřípe dočasná etuda
očistce nekončících řad
Plošina zkřížila ve spárech
kovový podpatek
nejelegantnější milenky
Archanděla
Snad ještě roky nestárnutí
v nářeku tažných nuzáků
znuděných esejí klíčových statí
studií spisů či dodatků
S privilegiem vítaného diplomata
jak směšné je ráji věřit laskavost
Jen fakta mohou být důkazem pro stigmata!
Jen fakta prokážou stigmata!
Nejelegantnější milenka
Archanděla
v odrazu oleštěné žuly
cvičně si zkusila
diplomatický úsměv
Teplota Brány se přiblížila…
Tam dole –
v halucinogenech blizen a ohanbí
nechat se odírat zákeřným milencem
tak jeho poskokům vysávat bez hanby
rozkročmo chladit se nad Stixem
A být tou povolanou!
Milenkou Archanděla v požitku
Váženou a beze smrti courou!
Mít všeho bez trestu!
Jen fakta prokážou stigmata!
Jen fakta prokážou stigmata!
Ta Rajská Brána byla světlejší
než nejelegantnější milenka
Archanděla
očekávala…
O chvíli později –
Večeře v sále s nejvyššími kruhy
Souvztažná gesta bez závratí
Ti olympionici v pochopení druhých
v galerii harmonických souvětí!
(Hahalujá…) Andílci bez gatí
schovaní za Lyrou
do Rajské Zahrady
ve stopách prostých jmen
žvatlají Ámen nad Ámen
v hebkosti zlatých roun
v orákulu jistoty!
Dál bez důkazu
chlubí se stigmaty!
Oni i na krev si jen hrají!
Pryč z toho světla zmateného vírou
do skrytu faktů a vzpomenuté rozkoše…
Nejelegantnější milenka
Archanděla
v roli diplomata
zanechala dekorum
v propůjčené kanceláři
svatého Petra
než dopadla na dno
ložnice
sama
Ještě je mrazivo ze slasti bez výhrad
(to milenec jistě čechrá nudu s lůzou)
… dlouho se usíná kde není třeba spát…
a když není noc a den je příliš brzo –
v té chvíli mění se obrazy
v koláže vnuknutí a chápavé účasti
(Tam v Zahradě bělostná postava s růžencem
kničela rozkoší bez definice těla!)
Je to jen víra! Ženského klína stín!
… Jak ale nezklamat přísného milence?…
Ještě než stáhnou se šakalí sluje
tam dole –
v očekávání zprávy z Ráje
důkazů faktů – snad abych zapřela
to prosté tvrzení štěstěny
Ještě je mrazivo a v neznatelném gestu –
Snad abych zapřela
Fakta by mohla snad prokázat stigmata
Snad abych zapřela
Člověk je důkazem člověka!
A v lůně víry není!