Probuzení

 

Zase jsi to posrala.

Zase jsi jí podlehla.

Ty, maličká, co ses víle narodila.

Ach, byla tu, byla.

A já tak sladce snila.

Má bestie s vůní rozkoše.

V duši černá skvrna.

Však žádná duše není černá.

Ba ani ta Satanova.

Úsměv a slzy.

Jsoucno a nejsoucno.

Myšlenky k zbláznění.

Snění a probuzení.

Zamrzlé slunce a tichá luna.

Kráska a zvíře.

Blázen a víla.

Slaboch a mrcha.

Musím vstát, však nechce se mi.

Neberte mi krásný sen.

Co je špatného na malování?

Zhotovím si portrét něhy.

V pozadí ideály.

Křičet a řvát.

Emoce vyplakat.

Mazlím se s jejím stínem.

Zůstal tu, žel ona je pryč.

Polapte mi toho vraha.

Pomstím se mu za strádání.

Vychutnám si jeho muka.

Pak se zpiju do němoty.

Vrátí se mi dávný sen?

To těžko říct.

Polštář prosím o přídavek.

Dělá, že neslyší.

Vždyť já chci snít.

Usnout a už se neprobudit.

Tančit na duze naivity.

Pohárem Tvým si hrdlo utopit.

Tak proč to nejde?

Proč musím v reálu být?

Jsoucno a nejsoucno, k čertu s tím.

Sny jsou tak zákeřné.

Sladké a malebné.

Nutí mě nemyslet.

A to se mi líbí.

Jenže někdy rozum chybí.

Srdce buší o sto šest.

Nelze je zastavit.

Nechtěj je zastavit.

Tím ten sen nesmažeš.

---