Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTulačka
11. 01. 2011
0
0
589
Autor
Taiyoo
Chodila po světě s prázdným srdcem
bez lásky
Hodně chtěla znát
Věřila jen v otázky
a pak v odpověď snad..
Pak vítr zkřížil cesty
dvěma lidem z daleka..
Začla se smát.
Možná by i odešla
Měsíc ale pošeptal jí: Má tě rád..
Teď zná ten pocit
Touhu v prázdných rukou
Chvíli žít, nic nemít
Zas cítit se smutnou
Utíká tak pomalu, daleko.. čas
srdce vnímá po málu
Jsi jí světlo, jas
Přeje si tě obejmout
slyšet tikot, smyčce
Stačí si jen vzpomenout,
pláče, hasí svíce
Oheň v nich.. hoří modře,
jako závan ve větru
Světlo není, stesk mučí ve tmě
Osamění
Kvílí vítr vztekle?
Ne, on ví..
Je to on,
co směle odpoví,
rozpláče nás
zahojí
Je to on
kdo v šířce světů
určí zdali máme cenu..
Jsme to my dva
V dáli,
spolu..
Hledám cestu..
Vede domů?
Možná že chci pořád vědět
Víc než tušit, znát
Co bylo dřív nestačí mi
Teď už umím milovat..