***

Bez tebe jsem jen listí

co rozfouká vítr na stráních

A zůstanou jen holé stromy

kterými bude prosvítat nebe

namalované špatně ostrouhanou

bleděmodrou pastelkou

A pak možná, že i slunce

kterému spadl úsměv do řeky

co teče do kopce

pochopí, že tma je věčná

a my můžeme svítit pouze ve dvou

Jak dlouho trvá člověku pochopit

že dům bez základů nestojí?

Padá a tříští se jak žaludské eso

nad kterým srdce nezvítězí bez krále

Až zase budu chtít nahá

tančit na lesních mýtinách

a zalívat čtyřlístky

zamkni dveře a otevři okna dokořán

abych mohla v dešti až na konec duhy

ty přece víš

že se vždycky vrátím...