ulice

Trochu se stydím..je moje první..cítím, že není dobrá, ale stejně ji tu nechám. :o)

Pomalu bloudím ulicí,

jak zvláštní je, mlčící...

hrozivá ve své temnotě;

jsem jen já; ve své samotě 

hledám útěchu.

Kráčím a vůbec ne potichu,

kroky tmou se rozléhají...

kde jsou mí přátelé

teď, když je potřebuji?

 

Nevím. Nechci je vidět... ale stýská se mi.

Po smíchu, pohledu, dotyku...

Po kritice, výsměchu..?

Nevím.

Snad..Možná..Asi..Přeci...!

 

Je snadné mít někoho za blázna,

když to všichni říkají,

ale kdo se v tom vlastně vyzná,

kdo pravdu odhalí?

 

Myšlenky jedna za druhou

bez ladu a skladu, najednou,

mi hlavou běhají.

Nikdy mi pokoj nedají...

Je mi dobře a přeci ne,

když tak sama jdu,

tou noční ulicí

a všechny zvuky jsou mi protivné.

I ty kroky, moje vlastní..

 

 

 

---