Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV NAŠEM JAZYCE JE ULOŽENA CELÁ MYTOLOGIE
Autor
b.l.moott
Tenkrát před roky, když americká filmová superhvězda Meg Ryan přiletěla do Čech objevovat místa hrobů jejích předků, došlo hned na letišti k takové zvláštní, i když už zapomenuté, příhodě.
Všichni, kteří ze zdejších ji tenkrát doprovázeli, se zejména divili, že první knihou, po níž se Meg již na Ruzyni sháněla, byl úplně obyčejný aktuálně platný jízdní řád vlaků Českých drah.
Cosi pro našince tak samozřejmého, že si takových pominutelností ani nevšímá, inu, celebrity víajpí, jak známo, mívají přece odjakživa divné libůstky!!!
Vždyť k nám přiletěla obklopena svým osobním štábem, jehož jediný člen česky nemluvil, natož aby v tomto jazyku sebeméně kdy četl. Ona sama neznala jediné české slovo, kromě jágr. Jež ovšem s komickým přízvukem vyslovovala jako džegr. Majk džegr, ajem rajen, meg rajen, mister bond! Jžejms bond!
K čemupak takové cizačce potom aktuálně platný jízdní řád vlakových cest, stanic a spojení?
Kladl-li si snad podobnou otázku tenkrát i tehdejší ministr školství, odpověď se dneska dozví i pokud třeba už jen zcela zapomenutě dožívá kdesi v kojeneckém ústavu.
Na amerických univerzitách, z nichž kterési je Meg absolventkou, musí každý student projít stručným kurzem filozofie (kursem filosofie – jak etymologicky oprávněněji používají za oceánem). S jinou povahou slovotvorby souvisí i naprosto zcela jiné pojetí užitečnosti metafysiky, oproti metafyzice například, takže naše hrdinka, na rozdíl od těch zde domácích heroin, se už ve škole setkala úplně samozřejmě s jistým výrokem ve filosofově Modré knize. Což takhle napsáno je název, nikoli dvojí hrubá pravopisná chyba.
Příslušnou větu naleznou pilní na straně 133 anglického vydání, když pro případné lenivce je názvem dnešní kapitoly.
V níž pokračuji líčením, že není divu, jak je Meg skvělá a všestranná herečka, že nazítří po půl deváté ranní se dostavila do dvorany pražského Wilsonova nádraží v hereckém kostýmu zcela němé pasažérky cestující pouze s peněženkou a rozevřenou knihou aktuálně platného jízdního řádu.
Podle jména ukázaného špičkou nehtu prstu na řádku příslušné stránky si přes svislé sklo kasy zcela němě koupila jízdenku do Olomouce, jejíž jediný obyvatel dneska neví, že zrovna zde zmiňovaný filosof potkal jednoho z nejdůležitějších lidí ve svém životě, takovýho engelmanna nic moc, ošouchaného anděla, na kterém to nebylo vidět, řečeno o zevnějšku solitéra domácky familiérně stručně a výstižně.
Celou příští cestu se Meg jen víceméně dívala oknem do krajiny, občas si z ní nebo ze stránek jízdního řádu cosi vypsala propiskou do notýsku, který poté zastrčila nazpět do peněženky ke kameře, fotoaparátu a zhruba dvaceti platebním kartám. Kdyby ovšem ten portorikánec ze Zábřeha, jenž proti ní v kupé hodiny zcela do nehybnosti konsternovaný civěl, šlohnul alespoň pohledem dovnitř.
Někde za nádražím stanice Červenka, se jménem nemoci postihující majoritní populaci na modrobílé tabuli, kdyby ten spolucestující z kupé mezitím již nebýval byl vystoupil na zábřežský perón plochým pádem vpřed z naprosté ztráty sil, tak by si po odcizení notesu mohl přečíst, co Meg zapsala přes pin jako jazykovou hru ve filosofově duchu. Dokonce v klasickém středověkém japonském kánonu 17 slabik. V pečlivé zenové struktuře tříverší 5-7-5.
Inu, universita se od univerzity pozná, i kdyby se jednalo pouze o pouhou jízdu vlakem v jednom kupé se zcela vyple stuporózně katatonně ztuhlým domorodcem na protějším sedadle:
TEPLÁ NOVINA.
PUSTOVĚTY PŘÍČINA.
MLÝNY BEZPRÁVÍ.
Pokud tenkrát mínila Meg shlukem zcela náhodně za jízdy vypsaných jí nesrozumitelných slov názvů železničních stanic wittgensteinovsky vyjádřit důvody zrovna jí tehdy za okny rychlíku obklopující zdejší skutečnosti, její báseň byla věcně přesná. I věštecká.
Jen ještě připomenu pohled na cestujícího před výstupem v Zábřehu opouštějícího hodiny společně sdílené kupé: svisle ztuhlý, na vykročení nohou levou pohyb oběma rukama současně dopředu. Pokud se týká pohybu nohy pravé, obě paže zvedlé naráz od pasu do budoucnosti zrovna tak.
Říkáme u nás na Slovácku, když se už namísto vína pustíme do mytologie, že vypadal, jak kdyby ho v ten mžik v gaťách vzadu tížilo, zatímco čeští čapci pro to samé přirovnání vynalezli nové slovo každému od nás tu známé z odpradávně starého znění.
Roubot, jes, aj só him, jak je znala odjakživa i Meg. Ale že je české, nevěděla.
Bo ji to nikdo nikdy neřek, chuděře. Tam za oceánem, za mořem.
Odkud k nám ještě dříve, za války, přiletěl, za kterým k nám tehdá přifičela na Ruzyň ta slavná Meg Ryan, úplná filmová Panna Maria, prosím tě, Tebe též nahoře lítajícího nad námi, ať se nerouhám, potom ovšem po dobu celého pobytu přestrojená před dotěrnými do triček od Vietnamců, aby vypadala jako obyčejná Rajenka.
Boingem, se ví, trasou přes Království boží nad námi, stejnou značkou jak i tehda tenkrát on.
Palubní střelec seržant W. J. Mack to ale nebyl, třebas aspoň ten má na tom našem staroslavném Velehradě pomníček.