Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJezero
Autor
Rozárka1
Víkendy v chatičce u jezera miluji stavěli jsme ji s tátou nadřeli jsme se ,ale stojí za to je tu krásně,slyším volat své jméno odkud to přichází. V dálce mihotání světel je mi tak krásně , ráno se chystáme se synem na ryby moc se těší a já taky myslím na rybaření s mým tátou báječné rybaření chytlo mě to. Problikává světlo u vchodových dveří budu muset vyměnit žárovku říkám si to už dlouho nebo se někdo z nás přerazí,měsíc jako by osvítil cestu jen pro mě jdu pomalým krokem ...........
Honzo?.Tati? Táto..... tak rád tě vidím tolik ti toho chci říct .Já vím ,drží mě za ruku a táhne mě ze všech sil , pojď všechno si povíme,vím tolik jsme si toho neřekli a objal mě ten jeho pevný stisk všechno si vypovíme synku bude dost času teď prosím rychle musíme pryč!.. Proč? Kde jsi se tu vzal? Vše ti povím jen rychle ,pospěš si.Táto mám tě rád to je to co jsem ti nikdy neřekl a měl jsem slyšíš a teď to říkám tati.Kam spěcháš posaď se zrovna jsem si říkal,kdy to bylo ,myslím moje první rybaření jsem tak šťastnej ,že jsi tu .Ta štika pamatuješ nikdo nevěřil,že v našem jezeře je taková kráska a já byl u toho a s tebou táto ,všichni do jednoho nám ji záviděli fotka na titulní straně. I třídní si ji vystřihl a já jí mám dodnes vždyť víš nechal jsi ji zarámovat.A Péťa se těší na ráno musíme a taky,že chytíme taky takovou slíbili jsme si to. Jeníku prosím tě věř mi rychle musíme jít ! Tati pomaleji je mi zima. Nemysli na zimu a pomoz mi trochu slyšíš? No ták ještě kousek a znovu ten jeho stisk je to silnej chlap, snaž se synu už tam budeme ještě kousek táák výborně ,nemluv a zaber musíš slyšíš ? Sakra slyšíš mě? Slyším, tato a taky jsem ti chtěl říct.Vím synku to důležité jsi mi řekl. Nějak špatně se mi jde klopýtám…to světlo problikává musím ho vyměnit…a těch mihotajících světýlek….Kde to….Tady je mami pojďte sem rychle,rychle. Někdo mě volá! Co se to….nechoď nikam, mám tě rád moc rád táto.Táti to jsem já Petr slyšíš mě ?Proboha ,kde jste kdo, pomozte mi někdo.Mami tady je .Všichni se seběhli v rukou baterky promočení a unavení k smrti , mluví o zázraku .To není možné jak se sem proboha dostal ? V bouřce se převrhla loď uprostřed jezera , nikdo z rybářů nepřežil v rybářském oblečení není možné,aby doplaval. Dýchá? Rychle nosítka přikryjte ho probírá se něco říká?Lásko co chceš říct nevysiluj se odpočívej miluji tě .Děkuji bohu, žiješ. Co říká mami co říká ? Mám tě rád táto nepouštěj mě… ……Táto?Opakuje maminka jako duchem nepřítomná…Dívá se na mě oči plné slz Petře tvůj děda je osm let po smrti ,když zemřel bylo ti sedm let a s otcem se před jeho smrtí nestýkali asi si ho ani nepamatuješ já jsem k němu jezdila tajně. Tvého tátu miloval do poslední chvíle.Vždycky mi tvůj dědeček říkal,že přijde chvíle usmíření. Zemřel náhle a tvůj otec si vyčítal že se s ním neusmířil.Když jsme navštívili otce v nemocnici vyprávěl nám co zažil a to co zářilo nebyl měsíc teď už to ví , řekl mi ,že nedopustí,abychom mi dva spolu nemluvili na to je život příliš krátký a mám tě moc rád synku stiskl mi ruku tvůj děda byl skvělej chlap nezadržel slzy. Já tebe taky tati.To bylo poprvé ,kdy se táta zmínil o dědovi na víc se nezmohl jen mě pevně držel, už je zase při síle báječný stisk……je to velkej silnej chlap……je to můj táta.