Kapitola první- Zocelena ledem

No, já jsem tomu co se mi stalo nemohla taky věřit. Když jsem zjistila  ,že moje ségra vystřídala za uplynulý školní rok nespočet krásný týpků  a machrů z naší třídy. Byla jsem z toho trochu vedle a taky mě to trochu mrzelo, protože mě se ani na úkol nezeptá z matiky nezeptá dokonce ani ten šprt Bohdan. Samozřejmě pro třídní je to  Bohdánek a zlatíčko…

Vlastně se asi ptáte kdo vlastně jsem…..No, na tuhle otázku si hledám odpověď už čtrnáct let. Ano, je mi čtrnáct, ale nejsem jedináček mám sestru, tedy vlastně ne jednu dokonce rovnou dvě…a jedna z nich je moje dvojče.

Je to vopruz když máte dvojče , protože lidi když nás vidí na první pohled si řeknou dvojčata a sakra!! Musím si najít na nich nějaké záchytné body jinak budu za trapák, když si je spletu…a taky si řeknou no to jsou dvě modelky , nebo dvě šprtky…., ale není to tak, protože já  to znám z vlastní zkušenosti, protože už pár let tak žiju….

Moje dvojče má krásný moderní jméno a jak jsem zjistila to suprový kluky přitahuje jak magnet. Vlastně se jmenuje Sandra.

Sandra jak už jsem řekla  je klučičí magnet, takže mezi její zájmy patří:

Samozřejmě nákupy to je asi tak na druhém místě hned po patlání se různými  patladly a  sajrajty. Pak se bohužel, věnuje od tý doby co chodí baletu a dalším čancacím tanečkům v růžových ukničkách. Dál jí baví poslouchat hudbu jako v dnešní době každého mladého puberťáka, ale ještě kdyby poslouchala něco norrrrrrrrrrrrrmálního!!!!! A ne ty kraviny co jí každou  minutu prochází reprákama .Představte si ona poslouchá POP!!!!HRŮZA!!! Jka to nikdo může snést to já nechápu….

Asi vás zajímá něco o mě….No já jsem v celku docela normální.

Když jsme se narodily jako-by si naši vybrali kdo si skrz kterou splní svoje nejtajnější sny a touhy a jak už tušíte ségra měla takové štěstí, protože ona připadla mámě a naše máma je poklad je mírná a jemná jak růžička. Ségra jak už jsem říkala, trénuje šmudlání na sebe těch humusů a taky jí máma nutí trénovat hraní na bicí a to dost tvrdě..!!!! asi když začla chodit do školy máma jí kladla  další nárok, chtěla aby trénovala tvrději a lépe. CHUDÁK ségra neměla moc na výběr…, ale musím přiznat, že párkrát mi přišlo, že to nezní jako mlácení do starých hrnců. Dokonce si představte, že se mi to  i docela líbilo, jenomže ségra přestala hrát před třemi lety.

Prej, že holky se spíš zajímaly o hadry a líčení než o hudbu… 

Já byla na tom poněkud hůř, jelikož si mě vzal do parády táta a to není žádná jemná dušička, ale člověk, který když si na něčem trvá tak to   prostě bude a hotovo!

Táta od malička jako každý kluk chodil se svým tátou  na fotbal a hokej a tak už asi tušíte, že mě jako trenér nároďáku v hokeji začal od tří let vyučovat hokejovému umění a když po roce zjistil že se ve mně skrývá  maličký talent (cojž táta pozná) začal mě cvičit tak tvrdě že mi občas praskaly klouby a svaly mě bolely každý den tak že jsem nemohla vstát z postele.

Když mi bylo skoro šest táta začal bohužel zvyšovat nároky a tak se k hokeji přidal i fočus.

  Vždycky každé prázdniny v srpnu už asi osum let mě a Sandru rodiče posílaj na letní tábor.

Začalo to tak , že táta nechtěl abych přes léto nezahálela a tak mě přihlásil na tábor pro dívky.

Když se to dozvěděla moje ségra začala bulet a tak jí poslali se mnou, ale to jste nezažili…..

Vpůli cesty mi začala předčítat obrázkovou knížku o zvířátkách  ze statku. Znáte to vy si užíváte cestu a do toho povinně musíte poslouchat, že ,,Kravička dává mlíčko a slepička vajíčka´´. Uznejte že tohle by nevydržel ani dementní jedinec.

Asi vás zajímá kdo vlastně jsem. No, už víte, že jsem jedna z dvojčat. Mám trapný méno !!! Já se vlastně jmenuju Alžběta…Trapný co???

 Když jsem byla malá tak mi táta říkal Bětuško. Takhle mi říká i teď, ale jenom když jako útočník v pálím branku.

     Moje další  noční můra je o sedm let mladší sestřička Ema.

Ema je vlastně ,,Maminčin mazánek´´….To je smůla jí ani  jeden z rodičů neštve. Dokonce si představte, že jí daly i na výběr….No jo no, asi už stárnou.

Má ráda samý blbosti. Třeba jí rodiče  vymalovali pokojíčíček na růžovo….Princeznička, nebo taky měkejš.

To víte já jsem od táty pochytila takovou povahu, která nenechá nic v klidu.

Vlastně jsem zapomněla dodat, že jsme se všechny tři narodili v jednom velkoměstě.

Bydlíme společně s matkou a otcem v luxusním bytě přímo v centrum města.

Je to pohodička, když vám rodiče každý měsíc dávaj docela slušný kapesný a vy chodíte skoro šedesát schodů do svojí třídy v soukromé základce.

Máma maká jako ďas. Doopravdy manažéruje jedný zdejší firmě a táta jak už jsem říkala  je trenér našeho národní týmu.

Já netuším co bych mohla být jako dospělá, ale určitě budu víc než Sandra….