Pohádka o Naje a Miroslávkovi

Milé děti, to vám bylo tak. Jednoho jarního večera. Musel to být rozhodně večer jarní, protože v prosinci, lednu a únoru vám je zima, až to praští, a tehdy zima nebyla, ale nebylo ani moc velké teplo, jak tomu bývá v červnu, červenci a srpnu. To však rozhodně víte sami nejlíp, kdy je teplo, jelikož v létě mají přeci školáčci prázdniny a velcí lidičkové jezdí na dovolenou k vodě, do lesa či naopak do velkých měst a vy často s nimi. No a v podzimních měsících, v září, říjnu nebo listopadu, se Ti dva, o kterých vám chci vyprávět pohádku, ještě neznali. Takže už nám zbývá jen březen, duben a květen. Ano, zbývá nám už jen jaro.

Jednoho jarního večera. Musel to být rozhodně večer. Víte vy vůbec, jak se pozná večer? To vám zapadne sluníčko a je moc velká tma. Taková, že v ní nerozeznáte ani maminku ani tatínka, leda podle hlasu, a nebo ledaže byste si na ně posvítili, třeba baterkou. A taky jsou na obloze taková malá světýlka, kterým dospělí říkají hvězdy. Ale poslouchejte děti, ne abyste si pletli večer s nocí a nebo nedej Bože s ránem. A už vím, jak vám to mám říct. Já su ale popleta. Vždyť přece každé dítě ví, že večer se chodí spát.

Jednoho jarního večera, šli Naja s Miroslávkem spát. Večer se totiž chodí spát, ale to už jsem vlastně říkala. Miroslávek si lehl k oknu na levý bok a Naja si lehla na levo od něj, na stranu od okna vzdálenější, taktéž na levý bok. Určitě už vás děti napadlo, že Miroslávek v této chvíli leží k Naje zády, což se jí asi moc nelíbí. Máte pravdu. Naja chvíli přemýšlela, proč se k ní Miroslávek točí zády. Pak ho začala hladit po vlasech, to aby se otočil. Ale Miroslávek zjevně nechápal důvod jejího počínání a ještě se v této poloze lépe uvelebil. Tak si Naja řekla: ”když se ke mě může Miroslávek točit zády, tak já se k němu otočím zády také”, a otočila se na druhý bok. Teď zas Miroslávkovi začalo vrtat v hlavě: ”copak se asi stalo, pročpak se Naja ke mne točí zády”. Navíc to výskání ve vlasech bylo tak příjemné. Pomaloučku se otočil, aby viděl na Naju. Chtěl se jí podívat do obličeje a vyčíst z něho, právě teď zapomněl co. Naja byla totiž stále otočená zády a nezdálo se, že by svoji polohu hodlala nějak měnit. Jemně ji objal, ale s Najou to ani nehlo, jen si pomyslela: ”nechápu, o co mu de, prvně se ke mě točí zády a pak mu vadí, když udělám totéž já”. Miroslávek dal Naje pusu na tvář. Vidouc, že jeho počínání k ničemu nevede, Naja si totiž hrála na mrtvého brouka, který se vůbec nehýbe, protože je úplně mrtvý, otočil se zpátky. Naje začalo být po chvíli Miroslávka líto. Teď se zas ona otočila obličejem k jeho zádum … . Pak se zas otočila zpátky … . V té chvíli si Miroslávek lehl na druhý bok.

Jestli se nedomluvili nebo neusnuli vyčerpáním, tak se otáčí z jednoho boku na druhý doteď. Dobrou noc děti. A pokud vedle vás z každé strany spí jeden kamarád nebo sourozenci, tak si lehněte na záda. Přeci jenom je to lepší, než se k někomu točit zády.