Tak zas někdy lásko

Ležel jsem v lůně svýho bytu

Pod peřinou schovanej

Páč vypnuli topení

A elektřinu

A lidstvo

A duše.

                              /a v lednici zeje plíseň/

Včera sem jí zas viděl

Asi po třech letech, nebo tak

A doufal, že už k sobě nic necítíme

Ale pití bylo dost a ona

Se bála kouknout mi do očí.

A já se bál víc než ta lednice

Že sem taky plnej plísně

A chtěl sem jí

Zas a zas a nikdy

                              /páč sme oba jinde/

Řekla, že její přítel balí

Hrozný rakety

Tak sem jí dal dohulit vajgl

Mýho modelu

A ona večer napsala, že neví

 jak se dostala domů a smajlík…

                              /Tak zas někdy lásko/

J