Pánu bohu do oken...

Božské to světlo jež svírá svět,
V podhůří hor a na stráních,
Vlévá se v údolí v překrásný květ.
A probouzí za kohoutích sípání.

Ale kde je na světě víra?
Kde je ta spravedlnost?
Ta přec nikdy neumírá,
Ta je zde však neznámý host.

Slunce dnes vychází krvavé,
nebesa barví se do nachu.
Armády již stojí připravené.
A muži již jeví pud strachu.

Zahřměla děla, muškety střílí,
Vojáci bajonety bijí se.
Křik raněných táhne se do nekonečných chvílí,
umírající vroucně modlí se.

A tohle je ten slavný svět,
tohle je slavná lidská rasa.
Pro tohle náš pán musel tolik vytrpět,
já však vidím pouze bez citu kusy masa.

A tak anděl na nebe vrátil se,
hlášení panu bohu podal.
A bůh ihned po vyslechnutí jal se,
A lidstvo ďáblu zaprodal….