Písmák 
A pak jenom bezmocně koukáš,
jak přítele ti odváží,
dlouho stojíš a tiše doufáš,
že neskončí hluboko ve strži.
Černé auto pohřební,
kolem tebe projede,
myslíš, že je to jen sen příliš zlý,
než ti to zase dojde.
Pak z ruky na zem padá,
bledá růže z papíru,
co ti místo kamaráda,
vyrobili na míru.