Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo mi řekl "Zaxarxařous"
Autor
Janinka
Co mi řekl "Zaxarxařous"
Slepičí dech schovaný ve křoví
kvoká poslední sonátu dnům.
Dnům ve dnech, hodinám v hodině
s přadenem zjikrovatělých jiter.
Slovy zmatená hlasivka
zbloudí k nitru duše,
pozře její zčernalý kousek
a roztrušuje, že se znovu našla.
Nachově načpělá ústa sonetu
brumlají bublinky etud či čehosi
a praskají,
jak dešťové kapky v loužích.
Míjející zrezivělý, zašlý, kovový štír
zavadí ocáskem - klepítkem o palec.
Chtíc i nechtíc vklouzne pod kůži
a v rychlosti koluje jed v žilách.
Trvalý pokřivený úsměv "Zaxarxařouse"
opětovně vracím se vším zpět
do opadaného listí a seschlé trávy,
tam za to křoví se slepičím dechem.