Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo stolem s noclehem
12. 04. 2011
2
4
1592
Autor
bod87
Nemám jí co říci,
po probdělé noci,
plné srdceryvných dilemat!
Ležím a nechci se dotýkat,
ani duší,
pouze tlít,
nemyslet,
jen se dívat do prázdného koutu a cítit se nenaplněn!
A ty mi dovolíš blednout do nicoty...
A dáš mi...
co chci!
Ručník na pot,
náplast na ránu,
políbíš mou rozpálenou dlaň!
Nesnáším Tě, sni a nevzbouzej se!
Já vstanu,
dám si kávu,
s cukrem.
SLÁDNI!!
4 názory
Nu,konias má určitě pravdu-zkus s tím pracovat,ale i tak za mě tip,myslím,že cos chtěl sdělit sdělils,a to víc,než obstojně *
SLÁDNI!! je zajímavej konec. Taky: ...A dáš mi...co chci!...Ručník na pot,...náplast na ránu, - to by taky šlo. Kdyby to bylo celý v tomhle duchu, takový nejasnější a místy zase naléhavější a prožitější - pak by se mi to vážně i líbilo. Takhle to ale celkově zůstalo vážně nezajímavý. Zkus s tím podle mě pracovat... (taková rada za všechny prachy, co? :-))