Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Po stolem s noclehem

12. 04. 2011
2
4
1595
Autor
bod87

Nemám jí co říci,

po probdělé noci,

plné srdceryvných dilemat!

Ležím a nechci se dotýkat,

ani duší,

pouze tlít,

nemyslet,

jen se dívat do prázdného koutu a cítit se nenaplněn!

A ty mi dovolíš blednout do nicoty...

A dáš mi...

co chci!

Ručník na pot,

náplast na ránu,

políbíš mou rozpálenou dlaň!

Nesnáším Tě, sni a nevzbouzej se!

Já  vstanu,

dám si kávu,

s cukrem.

SLÁDNI!!


4 názory

Chigwell
05. 06. 2011
Dát tip
Nu,konias má určitě pravdu-zkus s tím pracovat,ale i tak za mě tip,myslím,že cos chtěl sdělit sdělils,a to víc,než obstojně *

bod87
13. 04. 2011
Dát tip
no:)díky

konias
12. 04. 2011
Dát tip
SLÁDNI!! je zajímavej konec. Taky: ...A dáš mi...co chci!...Ručník na pot,...náplast na ránu, - to by taky šlo. Kdyby to bylo celý v tomhle duchu, takový nejasnější a místy zase naléhavější a prožitější - pak by se mi to vážně i líbilo. Takhle to ale celkově zůstalo vážně nezajímavý. Zkus s tím podle mě pracovat... (taková rada za všechny prachy, co? :-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru