Žena, která pózuje spisovateli

Žena, která pózuje spisovateli

Obdivuhodné obrazy, a na stěnách masky, ještě mnohem dříve, než naše těla stanou zrcadlem. Chladně působící pokoj. Barvou mramorové zdi. Studená voda tekoucí po zdi. Omítka a vejce se barví do zelena.

Píšící muž sedí na židly a pozoruje před sebou pózující nahou ženu. Nahé křivky v čaru pera. Sedí k ní čelem. Dlouze se jí podívá do očí a zasní se do říše dobra a zla, otázek a odpovědí. Na chvíli zapomene a odletí úplně pryč.

Šeptá a dráždí,

kroutí se a vábí,

ona bezhybně stojí,

ona bezchybná není.

Souběžná prsa,

pevné křivky,

pevná stehna,

úsměv kytky.

Nahou pózou v tvar,

pohled jako jemný hlas,

nestydatá a nahá,

v andělském rouchu stále mladá.

Pózuje pózou póz,

krom toho,

nahý je to host,

zajímavá postava,

a oči plné vos.

Kráčející masná podobizna, které stéká zelená tekutina z těla. Ten hnusný zelený blivajs je všude púo zemi. Krokem se mu nedá vyhnout.