Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pátek

08. 12. 2001
0
0
673
Autor
Puella

Je pátek, procházím bezejmennou ulicí a z walkmana na mne kdosi ječí. Nevnímám to. Potkávám lidi, které jsem už kdesi viděla, nezdravím je. Nechci mluvit, chci jít až na konec téhle cesty, chci jít sama, jen já a můj pes. Pomalu se stmívá a já pořád nevím, kam vlastně směřují moje kroky. Konečně mám čas přemýšlet, srovnat si všechno v hlavě. Moje myšlenky se obrací k mým přátelům. Jistě teď někde sedí a baví se. Tedy pokud vůbec můžu říct, že se někdo baví. Je lehké někde vysedávat a tvářit se, že se bavíte, ale nahlédněte alespoň jednou do sebe. Copak je tohle způsob života, který vás baví? Každý pátek sedět v tom samém baru se stejnými lidmi a stejnou hudbou? Co vám to přináší nového? Z jakého důvodu tam budu příští pátek sedět s nimi?
Krel
10. 12. 2001
Dát tip
znám, taky jsem se cítíval?! podobně..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru