Obětní beránek

Obětní beránek

Obětní beránek

byl dávno zbaven nevinnosti

a vzdav se věčné blaženosti,

začly mu pozvolna rohy růst.

Snad neměl už sílu

na sobě tíhu cizí viny nést,

snad ztratil se v záplavě nesprávných cest,

ať omylem či úmyslem.

Vždyť kdo by vydržel

žít na kraji společnosti,

věčně prchat před skutečností,

před záplavou krásných člověčích hrůz ?

Začal se opíjet

a užívat nízkého života krás,

zapadl do masy špinavých stád,

na co je Potom už nemyslel.