Lukáš

Jen zvedni svoje těžký tělo,
co si vedle mě dneska lehlo.
Tvoje ústa křičí do noci
slova plný bezmoci.

Jeho jméno voláš ze spaní,
je to sen či nějaký znamení.
Tenhle výkřik sny mi pokazí
a po zádech mě trochu zamrazí.

Zvuk tvýho jméno přivádě mě k šílenství,
Lukáši, Lukáši, moje milá volá jméno tvý.
Nepoznaný, nepozvaný vlezl si k nám bez ptaní,
vbloudil si ses do jejich snů, vyžene tě až kukání.

Jsi snad jedna hříčka přirody
nebo jen syn stryčka Příhody.
Přišel's k nám jedné noci
a máš ji hned ve své moci.