Rozmluva s filosofem:D

Dialog

,,Máte chvilku? Na někoho tu čekám a ten, zdá se, nepřichází. Nerada trávím volné chvíle sama a tak, pokud tady také čekáte, bychom se mohli dáti do řeči.“

,,Já nikdy nečekám, nýbrž přemýšlím. Čas je jedinou hodnotou, kterou máme všichni společnou a je na každém z nás, jak jej využijeme. Možná byste měla také přemýšlet, nikdy není pozdě.“

,,Myslíte, že máme všichni společně stejný čas, který je nám vyměřen? Vždyť lidé umírají různě staří…“

,,To je samozřejmě relativní, ale všichni máme nějaké ctnosti. Je jen na nás, jak ty ctnosti využijeme. Třeba když se narodí člověk, který má podnikatelský talent, může začít podnikat a vnímat peníze jako pouhý prostředek ke konání dobra. Někdo jiný může mít ten samý talent a využívat jej pouze pro svůj vlastní prospěch. Když člověk nekoná dobro, nikdy nemůže jednat podle daimonionu. Čas je tedy pro každého tím jediným, co plyne všem stejně. Ostatní věci můžeme obrátit tak, aby to sloužilo nám, proti nám, anebo pro ostatní…“

,,Aha, už chápu, co jste tím časem myslel. Dřív jsem slyšela kousek vašeho rozhovoru na náměstí, a tam jste říkal, že lidé chybují kvůli nesprávnému užití rozumu. Jenže to je trochu diskriminace… Vždyť jak jste před chvílí řekl, ctnosti nejsou pro každého stejné… A tudíž nemohou být jen samí chytří lidé, kteří jsou navíc nesobečtí a využívají svých ctností jen k dobru… To by byla utopie. Něco na tom výroku je, ovšem mám pocit, že někteří prostě nepřemýšlí tak, jako vy, a neuvědomují si do hloubky své jednání.“

,,Lidé nemusí být chytří, aby dokázali přemýšlet, jen některé to třeba stojí větší úsilí. Přemýšlet o svých činech nemusím jen když mám IQ 150, vnitřní hlas mají všichni lidé také stejný, a ten jim napovídá, co je špatně a co ne. Nejprve si lidé musí uvědomit skutečnosti, které tkví z poznání. Lidé chybují proto, protože si neuvědomují, že než něco mohou vědět, musí to nejdříve poznat. Když si tuhle skutečnost uvědomí a před každou vyřčenou skutečností si položí otázku, zda si jsou výrokem jistí, pak teprve mohou přestat chybovat. Od těchto lidí se já liším věcí jedinou, a to tím, že já jsem opravdu moudřejší, bezpochyby totiž ani jeden ani druhý z nás neví nic dokonalého, ale tento se při svém nevědění domnívá, že něco ví, kdežto já ani nevím, ani se nedomnívám, že něco vím. Podobá se tedy, že jsem nad něho moudřejší, alespoň o něco málo, právě o to, že co nevím, ani se nedomnívám, že vím.“

,,Když teda nic nevím, tak když si tuhle skutečnost uvědomím, musím zítra do školy? Raději bych si totiž uvědomovala, že nic nevím, a nechodila do té školy, která mi stejně nemůže dát žádné znalosti, protože jsou stejně určitě neověřené poznáním a tudíž nepravdivé…“

,,Škola je dobrá věc, touha po vědění je věc druhá. Celé poznání je procesem, který tvá duše už jednou zažila. Byla ve světě idejí, kde trávila čas, než vstoupila do tvého těla. Celý proces poznávání je jen vzpomínání si na tento svět idejí. Na světě je jen zlomek toho, co už tvá duše jednou prožila, ale bez podnětu k této vzpomínce nemůžeš dojítk moudrosti tvé duše. Proto je nutné zajímat se o spoustu věcí, aby tvá duše z tohoto zlomku poznala co nejvíce.“

,,To se ale docela vymyká tomu, že vím, že nic nevím… Vždyť když vím, že nevím vůbec nic, tak nemůžu ani poznat víc, protože stejně nic nevím.“

,,Někteří vědí víc než ti ostatní, ale je to stejně vždy jen zlomek toho, co lze poznat v říši idejí a co jsme již jednou poznali, respektive naše duše. Už to chápete?“

,,Asi ano, jen by mě zajímalo, jak to v té říši idejí vypadá. Znamenalo by to taky, že všichni si jsou rovni, co se týče poznání, jen někteří to poznání musí rozvíjet více, aby si vzpomněli a do života vstoupí každý s jinými ctnostmi, je to tak?“

,,V podstatě ano. Už budu muset jít, jdu dnes k volbám. Koho volíte vy?“

,,Já zastávám demokracii.“

,,Bozi na nebesích… Kam ta mládež spěje. Samozřejmě teď nebudu mluvit s úmyslem se zavděčit, nýbrž se zřením na největší dobro, a ne na největší příjemnost. Demokracie je snaha o pohodlnou spravedlnost, nejlepší je vláda nejbohatších neboť jen ti vědí, jak se státem naložit. Protože mají hmotné statky a také v jejich vládě obsažený vlastní zájem, mohou tak nejlépe s nimi nakládat, i pro blaho celé společnosti. Demokracie je pouze snaha o rychlé a pohodlné řešení spravedlnosti, ale většina není rozhodující měřítko. Kdo tvrdí, že lidé v té většině mají pravdu?“

,,Omlouvám se, ale tamhle jde Platón, ten na koho tu čekám. Asi se někde zapoměl, když psal o vás. Tak se mějte a děkuji za konverzaci.“

,,Daimonion ti napoví, koho volit. Mějte se, a s Platónem bychom měli zajít na nějakou pitku, určitě ho zase přepiju, ten kluk nic nevydrží…“