oddaná žena

jasně, že to není černobílý, má to mnoho nuancí, protože někoho máš rád a někoho nemáš, třeba znám i pár lidí, ke kterým raději necítím nic, pro jistotu.

asi záleží, jestli - všeobecně - lidi máš nebo nemáš rád - můžeš je pozorovat buď s přirozeným respektem vůči druhým - a pak se do nich vcítíš, snažíš se je pochopit i ve chvílích slabosti -- a snažíš se reagovat citlivě --- nebo lidi rád nemáš, nebo daného člověka - a pak záleží na povaze - jestli tiše odejdeš nebo ho sejmeš ;-) (třeba i s radostí)

jen nedostatek pozorování? citlivost k druhému přece vyplývá z jeho pečlivého vnímání ---

já ji na piedestal nestavím, naopak, cílem je pro mě krajina bez piedestalů - partnerství, pochopení, což je obtížně realizovatelné, a mám dojem, že na vině je dost často malá citlivost - a často žen, "neumějí" partnerství - buď jsou submisivní nebo moc dominantní, ale i muži s tím mají problém.

:) - ty máš tu zkušenost, že ženy nemají ve vztahu dost sebeúcty? Že se nechovají jako "člověk"? Co to vlastně znamená?

jsi maximalista, kdo příliš očekává od druhých, bývá zklamán, nic neočekávat, vyhledávat, ale nechat to volně plynout, je lepší ..... ona si tě ta pravá uloví, jestli ovšem nebudeš vzhlížet k nějakému (většinou pomýlenému piedestalu se sebevědomou krasavicí)

je to v první řadě problém chemie, pak samozřejmě různosti intelektu.

kolik něhy znese? hm?

VŠEHO S MÍROU (a sem tam zazlobit)

když jí jí dáš nedostatek (samozřejmě je tím míněno i porozumění a něžná péče o její tělo i duši), pak chce, neuspokojená, plno píčovin ;)

každá manželka je oddaná...nebo jen oddána? :o)