Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMozaika duše
Autor
malý_orlík
Bylo to asi tak před týdnem. Seděla jsem na chodníku nedaleko zahrady mého potencionálního kluka a přemýšlela jsem, jestli mám u něj nějakou šanci, protože ve mě v posledních dnech budilo pomyšlení na něj z neznámých důvodů zmatek. A tak jsem vymyslela prvních šest veršů. Zbytek už nebyl tak složitý. I když je to trochu zvláštní, jelikož svou vlastní kočku nemám. Chodím si ji "půjčovat" ke kamarádce.
Pocit samoty,
nuda,
nevyřešené otázky.
Pocit prázdnoty,
stud a-
-mé duše obrázky.
Na oknech září,
sálají plamenem.
Mé plány zmaří,
kdo právě hodil kamenem.
Řinčení skla,
střepy pro štěstí.
Dnešní doba zlá,
věstí spíš neštěstí.
Střepy si nabarvím,
slepím z nich mozaiku.
(Snad tímto pobavím
pár básníků či prozaiků.)
Mozaika visela
v pokoji na stěně,
než mi ji kočka má
rozbila nechtěně.
Já se na ni nezlobím,
ona za to nemůže.
Dáme si spolu čaj,
to mé duši pomůže.
V tuhle chvíli nádhernou
s kočkou mojí nejmilejší,
Dílky v sebe zas zapadnou,
nyní je mozaika nejkrásnější.