" Vztahy "

Jistě to mnozí znáte, zažíváte, nebo o tom aspoň slýcháte. O "vztazích" o těch "mimo", lhostejno proč jsou, proč se staly, prostě někdy jsou. Někdy trvají dny, někdy týdny, měsíce nebo i roky..........

Víkendový den , poměrně neobvyklý čas na setkávání tohoto druhu. Obvyklý čas je spíš všední den, všední dopoledne, odpoledne, málokdy večer. Občasná setkávání, pohledy, letmé dotyky, někdy, občas i víc.

Setkáte se na obvyklém místě, v obvyklém hotelovém pokoji. Je toho tolik, co si chcete říct, toho, co jste si už dlouho neřekli, ale je mnoho i těch obyčejných věcí, které není kdy si říkat. Není mnoho času. 2-3 hodiny strávené povídáním, milováním, pár vykouřených cigaret.

Jednou za pár měsíců k tomu můžete přidat i čas na oběd, večeři. Nikdy z toho nekouká snídaně. A pak se rozloučíte letmým polibkem před kterým se jeden z Vás rozhlédne kolem.

Víkendový den a setkání na obvyklém místě.

Je toho tolik..............a tak málo času.

Dnes se není třeba loučit rychle, jede se nakupovat do města. Den se rozjasnil, snad vysvitlo i slunce.

Je k mání ještě pár hodin strávených SPOLU, je jedno KDE, je jedno PROČ.

Pak ještě společná káva a nad ní povídání s myšlenkami na loučení.

Teď by mělo přijít to rozloučení, ale cestou se zastavíte do obchodu s víny

Koupit vína manželce............

A pak už letmý polibek na parkovišti, před kterým se jeden z Vás rozhlédne kolem......

To rozloučení mělo přijít dřív, mělo, prostě proto, že člověk sice nemůže, ale  také nemusí mít všechno.