Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZvěrokruh
Autor
jahudka
Mám hrozně rád zvířata.
Když jsem ji potkal, bylo to takové malé přítulné kotě. Ráda se mazlila a když na mě udělala ty svý oči, udělal bych pro ni všechno. Moc toho nesnědla, uzobávala jako ptáček. Cítil jsem se vedle ní jako lev.
Pak jsem si ji ved na radnici. Kamarádi mi ji záviděli a říkali, že je to kočka. Byla taková štíhlá, když se po ránu protahovala a taková hebounká. Uměla ale i seknout drápkem, když se jí něco nelíbilo. I trochu té kočičí falše v ní bylo. Ale já to tehdy ani tak moc nevnímal.
Po několika měsících se začala zakulacovat a brzy vypadala jako hroch. Co ta toho snědla! Padalo to do ní, ani jsem nestačil běhat na nákup. Dřel jsem se s taškami jako kůň, jen aby měla všechno, co má ráda.
A pak se narodil ten náš malý, roztomilý králíček. Všechno se točilo okolo něj. Nejvíc se mu líbilo koupání. To byl jako ryba ve vodě. A opět jsem dřel jako kůň. Běhal jsem na nákupy, vařil, pral a opatroval malého. Ona byla pořád unavená. Brzy ale zjistila, že sousedka je také doma. Denně za ní chodila. O čem si ty dvě slepice pořád povídaly, nepodařilo se mi zji
stit.Malý nám trochu povyrostl. Je to takové hravé štěně. Pořád lítá někde venku. Domů vrací špinavý jako čuně a jde hned do vany. A já vařím večeři a jako opuštěný pes čekám, až se ta kráva vrátí domů z drbů.
Mám hrozně rád zvířata.