Jazz

Jazz

Raz, dva...

Raz, dva, tři, čtyř.....................

"Night and day..."

těžko říct, co chtěj

lidi, kteří chtějí jazz,

protože dnes

ve změti stylů a interpretů

těžko se strefím a lehko se spletu,

pryč jsou ty doby, kdy jazz byl popem,

doby, kdy New York zněl ze všech klubů bopem,

znám byl jen jeden Davis,

ten tam toho měl nejvíc,

jazzy tvý, jazzy tvý, jazzy tvý,

jó ty nebyly špatný,

"...you are the one..."

říkali hudební kritikové,

i ostatní muzikanti

a pak se dal Herbie na melouny

a převálcoval tím Džeksna, Stouny...

A dnes - jazzuje i norská Jaga baba,

 du důba dap tap daga daga.

Však posluchači starší - velký,

nemůžou žít bez Havelky,

z dálky od Ondřeje bliká

na nás První republika.

Ježkovy hity

i ty

máme vžitý.

A jsme zase na začátku. 

Co z toho plyne

Jopline?

Nic. A o tom to je.

Jazz je hravý,

dravý,

zdravý...

Jazz byl, je a bude,

ty ribidip vap tap tude!