Největší spánek

Zavírám oči
a přeji si, aby to bylo naposledy.
Taková je má večerní modlitba.
Tak jako každý večer
vstříc hledím černočernému etheru.
Má bolest poleví,
můj žal ustane.
Matka Smrt otevře svou náruč
hřejivou jako morfium
a přivítá mě jako ztraceného syna
na druhém břehu Styxu.
Budu se vznášet prázdnotou
oproštěn těla, které mě tak tíží.
A usnu tím největším spánkem
probuzen z největšího snu.

Má milovaná matko, vracím se domů.