PRACOVNÍ EPILOG

...práce osvobozuje.

 

Motyka...

...od pomocného dělníka!

S lopatou si potyká.

 

Padnou dvě tři slůvka,

motyka je mluvka.

Lopata, ta přitakává,

a už je tu ranní káva.

 

Slunko v půli nebe,

oba  vedle sebe...

..a motyka nasává,

chuť piva je lákává.

 

Po poledni duet cítí,

že se rychle konec řítí.

A tak vklidu čekají,

až je spolu nechají.

 

 

Chvilka klidu při západu,

každý myslí na svou slávu.

Motyky drn okopala,

lopata se naházela.

 

Na tohle řeč nestačí,

jsou to prostě ...KOPÁČI.

---