Světlozor

Čirý prostor,

dvě skla v rohu potemnělá

udávají rytmus

světlu, které

v premiéře své,

zahaleno závojem stydlivosti

jemně proráží

oponu tváří neměnnou.

Čirý prostor

bez koruny a bez haléře,

sám stal se světlem.

Sám bez pomoci

naivních skel,

září svoji čistotou

oproti blbým tvářím

za oponou, které jen

zašlou špínu polykají.

Čirý prostor

je jako světlozor,

bez skel a bez tváří,

které by zbytečně ubíraly

tak vzácného světla.

Je sám sebou,

bez naivních zbytečností.

Čistý prostor,

čisté světlo,

zářící tělo,

celá duše.

Harmonie věků,

dílo stvořitele.