Věčný boj žen

Nosím černé brýle,
abych nezažila trapné chvíle.
Když se kolem mě modelky mihnou,
pihy mi na nose zhnědnou.
Pevné hýždě, útlé pasy,
to je symbol dnešní krásy.
Každý se honí jen za kily,
říkám si: „Ti lidi se snad zbláznili!“
Už nikoho ani pleš netrápí,
teď v krémech na „celulku“ se utápí.
Vychutnat si sladké lízátko
a zapomenout své výčitky nakrátko.
Policista – dietolog vzhlédne přísně,
já už mám dost téhle trýzně!
Polepšovna je pro mě variantou milou,
ale pouští mi to žilou.
Je tam docent Chocholoušek,
jenž klystýru mi dá doušek.
Prý tak kila shodím snáze,
ale pro mě je to jen blbá fráze.
Raději se sednu pod strom,
aby do toho už praštil hrom!
Já čokolády se nikdy nevzdám,
to raději hřebíčky na rakev si přidám.
Bez čokolády je těžké žití,
nedostatek endorfinu a je to v řiti.
Na bagr zde už není místa,
člověk musí být stále optimista.