Povídání III

Mikuláš Rychlý&Mikuláš Pomalý – Mikuláš Pomalý&Mikuláš Rychlý

 

Takže je dobrej!

„No je, ale tak nějak jinak. Jinak, než by sám chtěl. Nebo možná než kdysi sám chtěl.

„Nechápu.“

„Zase jako na tom Klondiku, silný a makavý chlapi přišli, zabrali si dílce a rejžujou zlato. Jenže, kdo ve skutečnosti má toho zlata nejvíc. Zlatokopové, hrdinové, pořádný chlapi? Ne, až na výjimky ne, mají ho ty, co přišli až po nich, rozhlídli se a milejm zlatokopům radí. Radí jak rejžovat, jak zlato skladovat, investovat, ukládat, schovávat před padouchama i před starostou. Dyť si to vem, čim von se dneska živí. Radí silnějšim a vodvážnějšim, jak to udělat, aby jim z narejžovanýho víc zbylo, a voni mu za to kousek dají.“

„Pěknej kousek. Od 3.3.2010 je plátcem DPH.“

„Cože? Jak to víš?“

„Juknul sem se.“

„A kam?“

„Na internet.“

„A to tam je, jo?“

„Jasně, tam je věcí!“

„Fakt jo? To seš šikovnej, mi musíš ukázat, kde to tam je. Ale Mikuláši, to je divný.“

„Co jako?“

„Že by mu poprvý protek účetnictvim milion zrovna ten rok předtim. Dyť vona je teď ta finanční krýze ne? Že by si náhodou zrovna v ní polepčil?“

„Třeba jo. Ale von to tam má nějaký složitější.“

„Kde tam?“

„No na tom internetu.“

„Jo? Povídej, přeháněj!“

„No, vod devadesátýho prvního má živnost.“

„Se brzy rozkoukal.“

„Jo. Vod devadesátýho třetího má svoje eseróčko a to je vod toho 3.3.2010 plátcem DPH. Ale taky měl s nějakou babou eseróčko od devadesátýhodevátýho a to platilo DPH hnedka ani ne za měsíc po vzniku. Vod tý baby vodešel zkraje léta 2009 a pak za necelej rok bylo jeho eseróčko platičem DPH. Tak se v tom vyznej.“

„Počkej, von měl svoje, pak eště nějaký s tou ženskou, to svoje si furt nechal, 2009 vod tý ženský vodešel a vzápětí to jeho vožilo v příjmech?“

„Asi. Jo, tak nějak.“

„Žes mi to neřek dřív?“

„Mi to nepřipadalo důležitý.“

„Všechno je důležitý. U lidí, jako je von, se nic neděje jen tak. To máme Mikuláši totiž nejspíš další ženskou v jeho životě.“

„Myslíš?“

„Jo. Jistý to neni, ale vypadá to na to. Se nám to posouvá, z týhle je teda nová dvojka, z bejvalý dvojky trojka a z tý současný čtyřka. A na to se napijem!“

„Jako že s ní nejen spolupracoval?“

„Jo.“

„Blbost ne? Na něco takovýho s ní nemusí zakládat eseróčko.“

„Jak kdo Mikuláši, jak kdo. Byl ženatej, jako alibi se to hodilo, a taky neni zrovna typ, co de na věci přímo. Já sázim na spojení příjemnýho s užitečnym. Podívej se, kdy to rozpustili.“

„Před prázdninama dvatisíce devět.“

„Já to vidím tak, že měl hezky uspořádanou trojku, doma jedničku u dětí, v práci dvojku na objetí a trojku na na kole projetí.

„To snad ne!“

„Ale jo! Jak pořešil manželku nevim a už se nedovim, ale kolegyni nabulíkoval, že trojku má jen jako kamarádku, když s nim vona, teda jako kolegyně a nějakej čas i manželka, než se definitivně vzdálila, nesdílejí ty jeho ušlechtilý zájmy a vona jo.“

„A co ta nová?“

„Ta tam ještě nebyla. Nejdřív umřela jednička, rovnováha se narušila a on musel řešit.“

„Co řešit?“

„To je jasný přeci! Dvojka a trojka očekávaly nějaký pro ně zajímavý změny, jemu se do žádných nechtělo, pak ale asi nešlo jednu před druhou už tak snadno vokecávat, holky začaly dělat trochu dusno a u dvojky to pro něj bylo kritický, protože jak máš s nějakou ženskou dohromady takovej z principu vobčas vošemetnej byznýsek, musíš si její loajalitu sichrovat ze všech stran. Von je vopatrnej a když to začalo vypadat, že by ho nemusela ve všem šanovat, šel vod ní.“

„Ke trojce!“

„Asi ani ne, mezitím se vobjevila nová mladá čubička.“

„Hele, nedělej z toho zase kovbojku Mikuldo, to je nějaký překombinovaný, ne?“

„Proč, s trochou dobrý vůle to časově hraje. Jen, co to začalo vypadat, že by mohla trojka dostat svoje, už měl nos přilepenej pod ocáskem nový fenky a čůrek slin v koutku. Chvíli trojku ještě tahal za nos, ale když mu pak čtyřka najednou spadla do klína, utřela i vona.“

„No, jestli máš pravdu, tak je mi teda tý třetí líto. Tý jako kamarádky. Nikdy vlastně neměla nárok.“

„Stane se! Ukaž skleničku!“

---