Já, Kája a reklama

Já, Kája a reklama

Ráno začínáme zapnutím televize. Stejně jako kontrolka „zapnuto“ se rozblikají očka ročnímu Karlíkovi a nemůže je odtrhnout od obrazovky. Hlavně, když zazní znělka reklamy ….

Pro chvíli klidu bych jako každá jiná matka udělala téměř cokoli. Malého Káju bylo těžké zaujmout alespoň na chvíli. Jak se ukázalo, dokázaly to právě reklamy. Od té doby se přepínání mezi kanály řídilo vyhledáváním právě běžící reklamy.

Zadařilo se. Kája začal skákat radostí, když reklama začala, a dokonce se pokoušel napodobit znělku a vydával zvuky „pá papa pá …“

Popíjela jsem ranní kávičku a pročítala zprávy a na pozadí vnímala zvuky z obrazovky: „vaše pokožka bude hedvábnější … váš pejsek bude dělat pevná hovínka… zubní náhrada bude konečně držet…  se špínou zatočí… domov bez bakterií…“

Kája se smál a tleskal a já jsem dál v klidu brouzdala mezi zajímavými webovými odkazy. Ani jsem si nevšimla, že reklama už skončila. Návrat z virtuálního světa šoubyznusu byl stejně šokující jako právě přečtené zprávy.

Po reklamě Kája vběhl do kuchyně. Pak následoval třeskot rozbíjeného nádobí, které se mu podařilo stáhnout z linky, práskání skříňkami, rachot vytahovaných hrnců a pokličkové bum bác, jak si s nimi hrál jako s činely. 

Také jsem vběhla do kuchyně. Rozbité talíře na zemi, rozsypaný odpadkový koš, otevřená lednička. Ale Kája už tu nebyl. Ani kuchyňské náčiní ho nedokázalo zabavit na dlouho. Z chodby jsem uslyšela jeho smích. Kája vylezl na první schod podkrovního schodiště, protože přišel na to, že z něj dosáhne na kliku od dveří do komory. Zrovna ní visel!!! A ejhle, zadařilo se, klika povolila a dveře do komory se otevřely, a než jsem stihla Káju popadnout, stihl ještě pomačkat několik knoflíků na pračce. Bylo jen zázrakem moderní techniky, že otevřenou pračku nelze spustit.

V televizi začínala další reklama, Kája se zase jako v transu pohupoval před obrazovkou a broukal úvodní melodii a mně běžel čas. Měla jsem cca sedm minut na to, abych kuchyň uklidila. Znovu jsem poslouchala „nejlepší pro vaši myčku, vyčistí dočista do čista, žádejte pro své dítě ….“ A při tom jsem se snažila "zbavit domov bakterií a zatočit se špínou …." Myslela jsem na svoje čistícími prostředky vysušené ruce a vzpomínala na jméno krému, po kterém jsou ruce hebké …. Neměla bych si ho koupit?!?!

Tentokrát jsem si pohlídala konec reklamy a zabránila tak další devastaci našeho domečku. Oblékla jsem Káju a vyrazili jsme ven, v domnění, že tam to bude lepší. Pršelo. Kája se rozběhl do první kaluže. Na těch reklamách opravdu něco bude!!! Nové gumáčky a nepromokavé kalhoty zakoupené na základě reklamy se právě skvěle osvědčily!!! Louže přestala Káju brzy bavit, a tak jsme mohli postoupit dál.

„Dobrý den!“

„Dobrý den!“ Odpověděla na můj pozdrav sousedka. Zrovna jsme ji přistihli, jak skládala nákup z auta. „Ahoj Kájo. Jdeš na procházku? Dneska není zrovna hezky.“

Kája jí mávl, a pak se rozběhl do další kaluže znovu prověřit nepromokavost kalhot.

„Byla jsem nakupovat. No představte si, koupila jsem brambory, deset kilo za třicet korun!!! Včera jsem viděla v televizi reklamu, tak jsem hned ráno vyrazila.“ Dodala sousedka a dál vyjmenovávala, co dnes ještě výhodně koupila. Protože Kája opustil kaluž a vyrazil směrem k silnici, rychle jsem se rozloučila a pospíchala za ním. Nebylo moc času přemýšlet o tom, jak reklama vládne našim životům, musela jsem chytit ten náš postrach ….

Na konci dne byly moje nohy oteklé, hlavu přepadla nesnesitelná bolest a v zádech mě píchalo, že jsem se skoro nemohla hnout. Typický den s Kájou!!! Vylovila jsem ze šuplíku všechna kouzla, která měla, podle reklamy, na neduhy zabrat, a jakmile jsem uložila Káju, začala jsem se „starat o sebe.“

Velký Karel se vrátil z práce, nakoukl pod pokličku, otevřel troubu a smutně se zeptal: „Ty jsi nepekla kuřecí křidýlka v křupavém těstíčku? Viděl jsem reklamu a celý den na ně mám chuť.“

Nepekla!!! A v tu chvíli bych reklamu nejraději zakázala!!! Celý den pod vlivem … reklamy …. Ale jedno jí musím přičíst k dobru – mám jemné ruce a na celých sedm minut zlaté dítě :-) Jsem pod vlivem … reklamy a malého blonďatého Karlíka :-)