paní Nováková

Zády ke slunci
Vítr
rozfoukal poslední listí
tohoto podzimu
pak přišlo ticho
na zapomenuté broučky
řeka se převrátila
do své druhé poloviny
a oni tu stojí
čekají
na smrt
na vysvobození
voní tu
první sníh
a za chvíli
paní Nováková
od vedle přes ulici
z toho domu
kde nikdy nehraje muzika
a nikdy tam nesvítí
začne péct
vánoční cukroví
ale teď ještě spí
a na rtech
zůstává med
a otázka
zda se má cenu
probudit